Stavební úřad nyní rozhodl, že šlo o porušení zákona. „I pevnůstka je z našeho pohledu stavba, na kterou se vztahuje stavební zákon. Nyní na ní došlo k neoprávněnému zásahu, který objekt do jisté míry znehodnotil. Z hlediska našeho úřadu je v první řadě důležité, aby devastace nepokračovala a objekt případně neohrožoval lidi," uvedla vedoucí vranovského stavebního úřadu Marie Mynaříková.

Další postup úředníci zvažují. Ve hře je také pokuta. „Jde o poměrně nezvyklý případ, proto se poradíme i s nadřízenými úřady. Je možné, že využijeme prodloužení lhůty k rozhodnutí o měsíc," dodala vedoucí.

Majitel pevnůstky, brněnský podnikatel Jaroslav Zelinka, naznačil, že z rozhodování úřadu má rozporuplné dojmy. „Vůbec se nezříkám odpovědnosti, kterou jako vlastník mám. Domnívám se ovšem také, že by úřady měly rozhodovat spravedlivě a měřit všem stejně a ne jednat pod tlakem toho, co se děje na sociálních médiích. V každé vsi by člověk za půl hodiny našel přinejmenším pár garáží nebo bazénů postavených bez stavebního povolení," reagoval Zelinka,

Výhrady měl i k tvrzení, že je řopík znehodnocený. „Museli by mi vysvětlit, jak to mění jeho funkci, abychom mohli mluvit o znehodnocení," řekl.

Ondřej Bělica nechtěl postup stavebního úřadu komentovat. „Konečné rozhodnutí zatím nepadlo, proto nemá smyslu o něčem mluvit," uvedl Bělica.

Řopíku u Vratěnína diamantovým lanem uřízl roh na počátku května, se souhlasem majitele pevnůstky. Vyjádřil se tehdy, že jeho cílem nebylo bunkr ničit. „Naopak, řezem ukazuji kvalitu architektury, odhaluji to, jak je bunkr výborně postavený," argumentoval Bělica, který se podle svých slov dva roky věnuje současné roli a budoucím možnostem využití někdejších armádních objektů.

Jeho skutek přesto vyvolal pobouření zejména na sociálních sítích. Na bunkru se také objevil odsuzující nápis, k němuž se přihlásilo hnutí První republika.

Někteří příznivci vojenské historie ale varují před extrémy na obou stranách. „U bunkru jsme se sešli sedmého května. Nesouhlasíme s tímhle druhem umění a devastací bunkru. Ale odmítáme i sprosté reakce a už vůbec nápis na bunkru, ten jsme se i pokusili setřít. Jeho tvůrci se dostali na úroveň umělce, kterého kritizovali," uvedl Rostislav Adam z klubu, který opravil a provozuje pěchotní srub Zatáčka u Chvalovic na Znojemsku.

Pohraniční opevnění
· Na jižní Moravě budovalo Ředitelství opevňovacích prací v letech 1936 1938 převážně objekty lehkého opevnění.
· Malé pevnůstky dostaly své lidové jméno řopík podle názvu organizace.
· Na Znojemsku a Břeclavsku tvořilo linie předválečného opevnění přes 800 objektů. Velká většina z nich zůstala dochovaná dodnes.
· Zhruba desítku z nich nadšenci upravili do malých muzeí.