Podle znojemského předsedy Českého včelařského svazu Františka Texla se nejvíce úly kradou na jaře. „Je smutné, že se často ke krádežím sníží sami včelaři, kteří si neumí vychovat vlastní včelstvo. Dalšími zloději jsou překupníci, kteří úly prodají o sto kilometrů dál jinému chovateli," popsal Texl.

Bohaté zkušenosti se zloději má také brněnský včelař Petr Vydra. „Za rok se mi ztratí průměrně dva úly. Většinou to ani nehlásím," sdělil Vydra. Nově můžou včelaři využívat jako obranu proti zlodějům GPS systém.

Ten se skládá z vibračního čidla, které reaguje na otřesy úlu. „Pokud vyhodnotí, že se někdo včelínu dotkl, spustí se na mobilu chovatele alarm. Přijdou mu také sms zprávy a e-maily s varováním," řekl prodejce GPS Dozoru Jakub Strnad. Když se zloděj pokusí úl odvézt, aktivuje se na zařízení systém GPS tracker, který každou půl minutu odesílá majiteli údaje o aktuální poloze včelínu. Systém se musí nabíjet přibližně jednou za rok.

Nejčastěji zatím chovatelé hlídají včely pomocí fotopastí nebo kamer. „Žádný ze systémů ochrany není všemocný. Kamery zase lákají pachatele, aby je také ukradli," prohlásil Texl.

Zdravotník hodonínského okresního výboru Českého včelařského svazu Vít Marada uvedl, že se loni na Břeclavsku, Hodonínsku, Skalicku a Senicku ztratilo tři sta včelstev. Za krádežemi podle něj mohla stát organizovaná skupina, která si tím chtěla doplnit vlastní stavy. „Loni byl totiž výjimečný rok, kdy uhynula spousta včelstev. Letos prozatím problémy s krádežemi nemáme," vysvětlil Marada.

Miroslav Mašek, který je jedním z největších chovatelů včel na Blanensku, se stará o více než sto včelstev. O pořízení GPS systému však zatím neuvažuje. „Je to poměrně drahá záležitost," uvedl Mašek. Cena jednoho GPS sledovače je kolem sedmi tisíc korun.

Mnohá úskalí vidí v systému také František Texl. „Aby bylo zařízení účinné pro více úlů, musíte je mezi sebou propojit. Sami včelaři s nimi ale neustále hýbou," uvedl Texl. Při spojení včelínů speciálním drátkem můžou chovatelé sledovat až deset úlů zároveň.

Jeden včelí úl se včelami stojí asi pět tisíc. Škoda se tak může vyšplhat i na sto tisíc korun. Nejpostiženější jsou na jižní Moravě hraniční oblasti, jakými je například Břeclavsko nebo Znojemsko. Zloději poté často míří do zahraničí, kde je obtížněji mohou policisté vysledovat.

Jedna z posledních velkých krádeží se odehrála před rokem na Hodonínsku. Zloděj odcizil chovateli sedmnáct úlů plných včel. Majitel vyčíslil škodu na šestasedmdesát tisíc. Zanedlouho potom okradl další pachatel včelaře z Mutěnic, odkud si odnesl úly v hodnotě osmdesáti tisíc. Viníkům hrozí až pětileté vězení.

MARKÉTA CHUMCHALOVÁ

MICHAL KIRŠ