Výstava představí nejstarší ozdoby a doklady zdobení člověka z českého území v době kamenné, kdy Morava byla celosvětovým centrem lidské civilizace. Návštěvníkům zodpoví otázky, jak tehdejší lidé vypadali a jak se zdobili.

Prostřednictvím nálezů z moravských, ale i českých lokalit tak lidé nahlédnou do života lidí, kteří žili na stejném území jako oni, jen přibližně o třicet tisíc let dříve. „Výstavou se pokoušíme vyprávět příběh, který se začíná odvíjet v centrálním prostoru, kde je prezentována rekonstrukce velmi výjimečného nálezu, společného hrobu tří lidí z Dolních Věstonic. Pomocí videomappingu lidé uvidí ozdoby, které odborníci v tomto hrobu našli a představí se jak jednotlivé předměty, tak místo uložení těchto nálezů, protože hrobová situace nám často dává informace o užití a funkci ozdob,“ řekla autorka výstavy Martina Galetová.

Na výstavě dále návštěvníkům představí materiály, z nichž pravěcí lidé ozdoby vytvářeli. Výstava se částečně zmiňuje o technologiích výroby nebo představuje příklady zdobení samotných ozdob rytím či barvením. Poslední část výstavy potom nabídne příklady zobrazení člověka, jediné potenciální doklady toho, jak tehdejší člověk mohl vypadat.

Kromě té nejslavnější Věstonické venuše budou mimořádně k vidění i originály všech paleolitických venuší nalezených na území České republiky. Právě venuše budou podle Galetové vystavené jako zhmotnění člověka té doby. Návštěvníci uvidí ale i velmi ojediněle se vyskytující plastiky mužů, kdy vedle šamanovy loutky z Brna lidé spatří hliněné torzo muže z Dolních Věstonic. Zajímavé budou podle autorky výstavy dále plastiky části těl a také jedno ze dvou na světě se vyskytujících plastických zobrazení lidské tváře.

Výstava je unikátní nejen přítomností nejvzácnějších originálních exponátů, ale i tím, že vystavené předměty návštěvníci uvidí na jednom místě. „Jedinečná příležitost je vidět tyto originální exponáty pohromadě. Navzdory tomu, že totiž pocházejí z jedné lokality, například Dolních Věstonic, v průběhu historie se dostaly do různých institucí, kde jsou dodnes uchovávány a teprve zde se znovu setkávají tak, jak byly původně zamýšleny a vytvořeny,“ uvedla Galetová.

Poslední takovou příležitost měli návštěvníci výstavy Nejstarší umění ve střední Evropě v roce 2009. Věstonickou venuši turisté naposledy spatřili před třemi lety v Olomouci.