Dva kamarádi hospodští Radek Tomek a Jaroslav Mičánek z Vítovic u Rousínova se v sobotu dopoledne vyrovnávají se zavřenou hospodou U Balušáka po svém. Než vylijí sudy s pivem do potoka, chtějí přitom i pobavit své štamgasty. „Dařbuján Balušák a Pandrhola Mičánek vás zvou na obrovskou léčitelskou událost, kde se bude potírat covid. Uvidíte, co jste dosud viděli jen v pohádkách. Jenže tohle není pohádka, ale realita dnešních dní. Když komedie, tak pořádná!“ zvou společně.

Hlouček místních i přespolních postává opodál. „Pivo si pochytejte z roury třeba do vany, ale vypijte si ho až doma. A dodržujte odstupy! Jitrnice na větvi mají mezi sebou taky dva metry,“ vyvolává Mičánek.

Po dlažebních kostkách silnice kutálí s rachotem pomocníci další sudy. Na vyprázdnění jich čeká v řadě celkem osm. „Tohle je Kyjovské pivo, ostatní jsou z dalších malých pivovarů. A protože jsou to piva nepasterizovaná, zkazila by se. Máme je jen tak vylít do kanálu? Raději, ať se přitom lidi pobaví. Třeba si na nás vzpomenou a přijdou, až nám vláda dovolí zase hospodu otevřít,“ přemítá hlavní hospodský Radek Tomek.

Jan Šoupal, Vyškov
Jan Šoupal vedl Pěvecké sdružení Moravských učitelů

Voňavé jitrnice se houpou vysoko. Tátové zvedají děcka nad sebe, aby na ně dosáhla. Radost z úlovku pak nemají jen potomci. Cpou se hlavně tatínci. „Nejsou falešné, jsou pravé, a vynikající!“ popírá předcházející místní fámu o falešných jitrnicích Milan Michalík. Přijel sem za kamarádem až od Velké Bíteše.

Spokojený je i fotograf, který se právě snaží zachytit pivní pěnu v potoce. Ten se mimochodem o pár metrů dál vlévá do rybníka s kapry. „To jsou prostě Vítováci. Tady se pořád něco děje. Bydlel jsem tu mnoho let, ale vracím se sem z blízkého Rousínova. Je to moje srdíčková záležitost,“ vyznává se fotograf Miroslav Vymětal.

Kolem právě projíždí linkový autobus, řidič je zřejmě místní. Přibržďuje a otevírá dveře. „Chceš pivo, pojď za náma! Dojdi pak,“ povykují na něho známí, ještě když autobusák pokračuje v jízdě.

Radek Tomek si hospodu ve Vítovicích pronajal teprve před rokem. „Pěkně se to rozjelo, začalo se dařit a vypadalo to slibně. A pak přišel covid. Co se dá dělat, vydržíme,“ svěřuje se.

Ilustrační foto.
Školky na Vyškovsku uzavření prvních stupňů ustály. Bojí se nákazy personálu

A mezitím vhazuje do kasičky u pípy pět set korun. „To je dobrovolný příspěvek na charitu. Spolupracujeme s neziskovkou Přes hranice. Pomáhá například na Ukrajině, školám nebo teď se sanitkami,“ vysvětluje.

Vítovický potok se už mezitím lehce napěnil a z jeho koryta se line vůně piva. Ale místní se s odcházejícími loučí symbolickým „véčkem“ z prstů.

Na břehu rybníka postává rybář s udicí. Pokud se mu zadaří, bude mít k večeři kapra s pivní příchutí. Tentokrát stoprocentně bez ‚éček‘.