Historie se opakuje: zabili nám Ferdinanda. Tentokrát v Brně

Vzpomínkové akce ovšem začínají už o sedm hodin dříve. Už před devátou dopoledne se v Sarajvo roku 1914 mění areál bývalé střelnice v brněnských Pisárkách. Sešli se sem vojáci v dobových uniformách rakousko-uherské armády, aby zopakovali nechvalně proslulé sarajevské manévry.

Na programu mají i bojové ukázky. Kromě nich se tu od devíti hodin lidem předvedou také doboví civilisté, kteří přiblíží život tehdejšího města. Ztvárňují je historičtí nadšenci ze všech koutů země, z nichž většina do Brna přijela už v pátek.

Na hřišti areálu se k boji chystají vojáci. Představují taktiku před první světovou válkou a její změnu během konfliktu. „Taktika se postupně proměňovala. Na začátku byla spíš podobná bojům za Napoleona včetně barevných uniforem a útočení ve formacích. Brzy ale vojáci zjistili, že proti kulometům se takto postupovat nedá. To vojáky zahnalo do zákopů. Pak přišel plyn, letadla, či tanky," popisuje jeden z organizátorů bojového představení Dan Urbánek.

Po skončení ukázky hraje vojenská kapela, lidé se fotí v dobových kulisách. „Akce je na rozdíl od ostatních spíš než na vojenské ukázky zaměřená na civilisty. Jde nám spíš o přiblížení atmosféry manévrů než války. Bylo to něco podobného, jako je dnes Velká cena. Včetně stánků s občerstvením," usmívá se Urbánek. Typický obrázek například ztvárňuje důstojník promenádující s partnerkou se slunečníkem.

Velká fronta stojí před polní poštou rakouské armády. „Lidé si mohou koupit pohlednici určenou přímo pro tuto akci. Dostanou známku Poštovního muze, která byla označená za nejhezčí v roce 2012, plastické razítko, razítko cenzury a dobovým perem napíší vzkaz. Pohlednici vhodí do schránky a adresát ji dostane do úterka," popisuje poštmistr Jan Zlámal.

Lidé mohou obdivovat rakouskouherskou polní poštu, fotografický atelier, módní salon, četnickou stanici, polní kuchyni rakouské armády, střelnici na dřevěné terče. Hrát jim bude jednonohý flašinetář i císařská vojenská kapela. Spojení s centrem Brna zajišťují historické tramvaje.

Na místě jsou i dva flašinetáři. Doplňují atmosféru manévrů. „Hraju to, co se hrávalo před sto lety. Třeba Hercegovina, Bude vojna bude, Zachovej nám Hospodine. Lidem se to líbí. Když se do toho trochu křičí, je to jako na rockovém koncertě," směje se flašinetář Šimon Svoboda.

Přestože se jedná o manévry rakousko-uherské armády, svůj stan rozložila i armáda císařského Německa a dokonce carského Ruska, které bylo ve válce nepřítel Rakušanů. „Jsem příznivce a přítel arcivévody Ferdinanda kníže Alexej Dimitruk, proto jsem byl požádán, abych jako emisar pozoroval manévry a byl jejich čestný velitel," říká ruský důstojník v ruské uniforměJosef Holubář.

Ovšem dodává skutečný důvod. Ve skutečnosti se specializuje na československé legionáře a carskou armádu. „Chtěli mne tu mít jako velitele. Řekl jsem ano, ale jedině v ruské uniformě. Lepší než být ve špatné rakouské uniformě, jsem raději v parádní ruské uniformě," vysvětluje.

Na místě manévrů je i střelnice. Okupují ji především děti. Mohou si vybrat, který terč s dobovým motivem využijí. Střílí na něj z flobertky. „Trefil jsem se strašně hezky, že?" chlubí se jedenáctiletý Pavel Malík a ukazuje na obrázek, kde má císař František Josef dírku od kulky uprostřed hlavy.

V ležení funguje i módní salón. Spíš než ženy ovšem zajímá především muže. Zabývá se hlavně šitím uniforem. „Plním tu sny pánů, co si rádi hrají na vojáky. Vyrábíme repliky uniforem, které se blíží originálům. Zabýváme se třeba britskými nebo rakousko-uherskými. Máme i šaty pro ženy, ale jsou to spíš kostýmy. Pán si často přijde pro uniformu a partnerka si u toho taky něco vybere," uvádí Denisa Tichá z firmy Textiler. Míry zájemcům naměří přímo na místě.

To se už schyluje k další bojové ukázce, ale vojáci dostávají protichůdné informace. Jednak mají nastoupit k boji, na druhé straně ti, kteří ještě nejedli, se mají dostavit do polní kuchyně. Lidé vidí ukázky bojů z pozdní fáze války. Rakousko-uherské armádě se daří dobýt ruské pozice bráněné kulometem i polním dělem a navíc obklíčit ruskou jednotku podporovanou obrněným vozidlem. Poté se všichni vojáci seřazují ke slavnostnímu nástupu. Po obdržení pamětních medailí míří na konečnou v Pisárkách. Zde si je vyzvedává historická tramvaj a převáží na brněnské hlavní nádraží.

Tam čekají davy stovek lidí, hraje kapela a vlají černožluté vlajky. Za okamžik přijíždí vlak s arcivévodou. Vítají jej nadšení Brňané, hraje rakouská hymna. Arcivévoda se se sličnou paní zdraví s věrnými poddanými habsburské říše.

Přijel parním vlakem, který má dva vozy, z nichž jeden je historický vůz, kterým skutečný arcivévoda opravdu jezdil po rakousko-uherské monarchii.

Šlechtic nastupuje do auta a v doprovodu jízdy a Brňanů se vydává na cestu po Husově ulici. Směřuje k hradu Špilberk. I tam jej netrpělivě očekávají Brňané. Vedle rakouských vojáků tu je i oddíl brněnských střelců. Po několikaminutovém čekání arcivévoda ve svém autě přijíždí před vinárnu na Špilberku. Jeho doprovod zjišťuje, že zajel do špatné ulice a nutí řidiče couvat zpět.

Najednou z vinárny, která má úlohu sarajevského obchodu s potravinami, vybíhá malý Srb Gavrilo Princip a střílí několik ran směrem k vozu. Okolostojící jej sice prakticky hned strhávají a zadržují i několik jeho kompliců, ale přesto se mu podařilo smrtelně zasáhnout následníka rakouského trůnu i jeho choť. Tyto výstřely znamenaly start konfliktu, který si vyžádal deset milionů mrtvých vojáků a dalších deset milionů udělal nešťastnými.

A přihlížející si to uvědomují. „Vojenské historické ukázky mám rád. Ale něco jiného je taková šou a něco jiného očistec, který zažívali vojáci ve skutečné válce," uvědomuje si Milan Sedláček.

ONLINE REPORTÁŽ Z CELÉHO DNE OSLAV VÝROČÍ V BRNĚ

8.00 – Hezké ráno, vážené čtenářky a vážení čtenáři. Na den přesně je to dnes 100 let, kdy srbsko-bosenský atentátník Gavrilo Princip v Sarajevu spáchal atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželku Žofii Chotkovou. Pár střelbu nepřežil. Událost rozpoutala do té doby v dějinách nevídaný válečný konflikt – První světovou válku.

8.00 - První světová válka, které se také říká Velká válka, je první globální konflikt, který vypuknul 28. července 1914 a skončil 11. listopadu 1918.

8.00 – Deník Rovnost v souvislosti se stým výročím od atentátu připravil projekt Válečná paměť, aby oživil vzpomínky na příkoří, útrapy a lidské příběhy spojené s tímto konfliktem. Oslovili jsme naše čtenáře, díky nimž jsme získali desítky zajímavých příběhů vojáků i obyčejných lidí spojených s jižní Moravou. Podobně jako miliony dalších zasáhli do osudů první světové války. Jejich životní křižovatku většinou zakryl čas, ale díky našim čtenářům a Deníku Rovnost právě dnes opět ožívají.

8.01 – V dnešním speciálním onlinu na webech Rovnosti naleznete zajímavosti k jihomoravským výstavám spojených s výročím světové války, příběhy lidí a také podrobné zpravodajství z atentátu na císařského následníka, který se dnes o půl páté odpoledne znovu odehraje po 100 letech. Více o rekonstrukci atentátu najdete zde.

8.02 - Dnes od devíti hodin začíná celodenní program v brněnském pisáreckém parku. Rodiny s dětmi můžou navštívit polní poštu, dobový fotografický ateliér. K tanci jim zahraje jednonohý flašinetář, hlad zažene polní kuchyně rakouské armády. Až do konce v pět hodin přiveze diváky na místo kyvadlová doprava historickými tramvajemi z centra do Pisárek.

8.05 – Deník Rovnost děkuje za spolupráci všem čtenářům, kteří se zapojili do projektu Válečná paměť, a také organizátorům Velké války. Ti vymysleli a dali dohromady rekonstrukci atentátu na Ferdinanda.

8.06 - Předválečné události vrcholí tím, že Rakousko-Uhersko vyhlašuje válku Srbsku 28. července 1914. Začíná tak první světová válka.

8.07 - Na straně Dohody bojují státy Francie, Itálie, britského a ruského impéria, USA, Srbska, Belgie, Rumunska, Japonska, Řecka, Portugalska a Černé Hory. Na straně Ústředních mocností válčí Německé císařství, Rakousko-Uhersko, Osmanská říše a Bulharsko.

8.09 - Válečné akce zahajuje Německo útokem na Francii ve směru k Belgii a Lucembursku. Německo má za cíl spojit všechny Němce v Evropě do společného státu, donutit Francii k odstoupení území až k řece Sommě a také rozšířit kolonie v Africe.

8.10 - Rakousko-Uhersko touží obsadit Srbsko a rozšířit své území na úkor Ruska.

8.11 - Ve válce se bojuje na více frontách: na západě Německo proti Francii a Anglii. Na východě se střetává Rusko proti Rakousko-Uhersku a Německu. Na jihu útočí Rakousko-Uhersko na Srbsko, proti kterému později bojovalo i Bulharsko.

8.12 – První světová válka je do té doby nejhorší v dějinách, mobilizováno je sedmdesát milionů vojáků. Mezi nimi také desítky tisíc odvedenců z jižní Moravy. Většina z nich musí bojovat na rakousko-uherské straně, mnoho z nich však válčí na straně Dohody. Právě legionáři se výrazně zasazují o vznik samostatného Československa, které spatří světlo světa po konci první světové války.

8.15 - „Miluji tě. Vydrž, již bude konec války," píše v dopise z roku 1915 Josef Staňka. Rodák z Uherčic na Znojemsku jej adresuje své milé Anně Hirschové. Ještě netuší, že bude válečné útrapy snášet další tři dlouhé roky. Na italské frontě je později raněn, ale konec války přečká. Vezme si Annu Hirschovou?

Jeho příběh čtěte zde (Zpracovala pravnučka Kristýna Bilavčíková)

8.30 - Ke slavné éře textilního průmyslu se Brno vrátí v prosinci výstavou Moravský Manchester v Uměleckoprů­myslovém muzeu Moravské galerie v Brně. Od 12. prosince do 12. dubna připomene slavné, nejen textilní, továrny Sraz k akci je na parkovišti za Vídeňskou ulicí u tramvajové zastávky Ústřední hřbitov o půl hodiny dříve. Pokud vás zajímá příběh řidiče auta smrti, ve kterém byl zastřelen následník trůnu Ferdinand, přečtěte si jeho příběh zde.

8.40 -  Emil Wald vystudoval elektrotechniku a to předurčuje i jeho osudy v první světové válce. Od prvního července 1915 je znovupovolán do armády a slouží jako správce provozní telegrafní služby u sedmého armádního velitelství. Válka poznamenává i jeho soukromý život. První dcera se mu narodila na počátku válečného roku 1914, na druhého potomka si v důsledku odloučení od rodiny musí počkat až do roku 1919. Jeho příběh čtěte zde. (Zpracoval jej Waldův pravnuk Michael Doležal).

8.48 – Proti lidem v první světové válce hraje i příroda.  Jednu třetinu úmrtí vojáků má na svědomí španělská chřipka.

8.56 - Park v brněnských Pisárkách se mění v Sarajevo roku 1914. Sešli se sem vojáci v dobových uniformách rakousko-uherské armády aby zopakovali nechvalně proslulé sarajevské manévry. Na programu mají i bojové ukázky. Kromě nich se tu od devíti hodin lidem předvedou také doboví civilisté, kteří přiblíží život tehdejšího města. Ztvárňují je historičtí nadšenci ze všech koutů země, z nichž většina do Brna přijela už včera.

9.00 - Nadšence pro techniku potěší právě otevírající výstava Technika v míru, technika ve válce. V Technickém muzeu, která končí přesně za rok 28. 6. 2015. Představí průmysl v Rakousku-Uhersku, s důrazem na produkci a výrobce z Čech, Moravy a Slezska. Více o výstavách si přečtěte zde.

9.15 - V roce 1915 jsou použity poprvé chemické zbraně a tanky. V roce 1917 poprvé německá vojska tasí proti nepříteli vražedný plyn yperit.

9.25 - „Sbírejte kosti! Žádná kost nesmí přijíti na zmar!" Za první světové války byla velká bída a hlad. Lidé se snažili zužitkovat všechno, co se dalo. Nazmar nesměly přijít ani kosti.

9.30 - Bratří Kremzovi chtějí před začátkem války vycestovat do Ameriky za prací. Jejich sen se jim ale nesplní. Musejí narukovat a ve válce oba zemřou. O jejich příběh se začal zajímat jejich synovec. Ten se o osudu obou mužů dozvídá jen náhodou, když najde jméno shodné se svým na seznamu padlých na pamětní tabuli. Více čtěte zde. (zpracoval synovec Jiří Kremz )

9.39 - V Pisárkách mohou lidé obdivovat rakouskouherskou polní poštu, fotografický atelier, módní salon, četnickou stanici, polní kuchyni rakouské armády, střelnici na dřevěné terče. Hrát jim bude jednonohý flašinetář i císařská vojenská kapela. Spojení s centrem Brna zajišťují historické tramvaje.

9.42 - V Německu se obávají války na dvou frontách, a proto se pokusí válku změnit v bleskovou. Francouzská vojska ale Němce zastavují a válka se tak brzy odehrává hlavně v zákopech.

9.55 - Historické události se od dění v Brně poněkud liší. Následnický pár dorazil vlakem do Sarajeva v neděli 28. června 1914 už před desátou hodinou. V předním voze jel Fehim Čurčić, sarajevský starosta, a doktor Gerde, městský policejní komisař. Arcivévoda František Ferdinand a vévodkyně Žofie byli ve druhém voze s Oskarem Potiorekem a hrabětem Harrachem. Vršek auta byl odkryt, aby davy lidí měly dobrý výhled na své vládce.

10.00 - Právě otevírá výstava Kubismus uprostřed války v Moravské galerii v Brně v Pražákově paláci. Představí kolekci děl prvořadých českých umělců, kteří bojovali v řadách československých legií. V muzeu zůstane do konce září.

10.05 - Sedm atentátníků mělo vytvořeno plán. Byli rozmístěni podél nábřeží řeky Miljacky a každý z nich měl instrukce pokusit se zabít Františka Ferdinanda, jakmile jeho auto dosáhne jejich stanoviště. Prvním atentátníkem měl být Muhamed Mehmedbasić, který stál před Rakousko-Uherskou bankou. Mehmedbasić však ztratil nervy a nechal vůz projet, aniž se o cokoliv pokusil. Později vypověděl, že za ním stál policista a on se obával, že bude zadržen dříve, než by stačil vrhnout svou bombu.

10.10 - V reálném Sarajevu se v 10:10 automobil s arcivévodou Ferdinandem přiblížil k atentátníku Vaso Čabrinovićovi, který na vůz hodil bombu. Ta se však odrazila od potahu stažené střechy a spadla zpět na silnici. Nastavení časovače bomby zapříčinilo, že vybuchla až pod vozem následujícím, který byl okamžitě vyřazen z provozu. Výbuch vytvořil v silnici asi 30 cm hluboký kráter a podle agentury Reuters zranil celkem dvacet lidí. Čabrinovič se pokusil zabít a ostatní atentátníci už neměli příležitost zaútočit. Auto tak mohlo dojet až na slavnostní návštěvu místní radnice.

10.35 - Dědeček Petra Gratiase Josef Tušla slouží při první světové válce na rakousko-uherské bitevní lodi Szent István. Na prahu léta na lodi vyplouvá z Puly do nebezpečné námořní operace. U ostrova Premuda, v horním okraji zadarského souostroví v Severní Dalmácii, napadají italské torpédové čluny dreadnought Szent István, který vyplul 8. června k útoku. Dvě torpéda vážně poškozují bitevní loď, která jde záhy ke dnu. Mnoho vojáků umírá…

Josef Tušla má velké štěstí. Přežije, třebaže má za sebou i malárii. Zachraňují jej vojenské čluny, které decimovanou posádku odváží do zátoky Krijal. Dnes je vrak zničené bitevní lodi Szent István vystavený jako historické lákadlo pro místní turisty a připomíná zmíněnou tragédii…

Příběh Josefa Tušly a jeho příbuzných včetně Františka Gratiase, kterého od smrtící kulky zastavily hodinky v náprsní kapse, čtěte zde. (Zpracovali Petr a Jan Gratiasovi)

10.40 - Balík buchet, kus uzeného masa a litr slivovice přišel na frontu Františkovi Prátovi z Velkých Pavlovic. S rodinou byl ve spojení především prostřednictvím dopisů, kterých si vyměnili přes sto padesát. Doma kromě manželky zanechal tři malé děti předškolního věku.  Příběh Františka Práta čtěte zde. ( zpracoval Jaroslav Slezák)

10 45 - Po návštěvě radnice se arcivévoda Ferdinand rozhodl, že v nemocnici navštíví raněné členy doprovodu zasažené Čabrinovićovou bombou. Žofie se rozhodla zrušit svůj oficiální program, aby mohla doprovázet svého manžela. V 10:45 nastoupil František Ferdinand spolu s chotí Žofií do automobilu. Poté, co se Gavrilo Princip dozvěděl o nezdaru atentátu, rozhodl se jít do obchodu s potravinami a koupil si sendvič. Najednou uviděl, jak nedaleko od něj couvá limuzína s arcivévodou, která před chvílí chybně odbočila. Princip přiskočil z pravé strany k vozu a vypálil dvě rány z poloautomatické pistole. Zasáhl arcivévodu i jeho ženu. Obě oběti atentátu zůstaly sedět na svých sedadlech, zatímco byly převáženy do guvernérovy rezidence k lékařskému ošetření.  Ferdinand zemřel ještě před příjezdem do guvernérovy rezidence, těhotná Žofie zemřela o několik minut později. Všichni útočníci byli po činu zadrženi.

11.00 - Biskupství brněnské zve na půl druhou odpoledne na zádušní mši za oběti sarajevského atentátu a padlé v první světové válce za účasti uniformovaných historických jednotek. Uskuteční se v kostele svatého Jakuba.

11.01 - Komentovaná bojová ukázka v parku Anthropos ukázala i vojenský transportér.

11.15 - Bulharského vojáka Georgi Ilieva Nenova přivádí první světová válka na soluňskou frontu. Tam je těžce raněn střepinami šrapnelu. Důstojník 18. etarského pluku se s následky zranění potýká i po válce. Umírá na otravu krve už v roce 1923. „Zanechává po sobě sedmiletého a desetiletého chlapce, mého tatínka a strýce," píše Brňan Jiří Illiev. Příběh Jiřího Illieva čtěte zde. (zpracoval vnuk Jiří Illiev)

11.25 - Skončily první dvě bojové ukázky, které představily taktiku boje před první světovou válkou na začátku a na jejím konci. "Organizace válečných taktik se postupně proměňovala. Zatímco na začátku byla spíš podobná bojům za Napoleona včetně barevných uniforem a útočení ve formacích. Postupně se ale objevily kulomety a polyn, což vojáky zahnalo do zákopů," uvedl jeden z organizátorů bojového představení Dan Urbánek.

Nyní hraje vojenská kapela, lidé se fotí. "Akce je spíš než na vojenské ukázky zaměřená na civilysty. Jde nám spíš o přiblížení manévrů než války. Něco podobnéjo jako na Velké ceně včetně stámků s občerstvením," doplnil Urbánek.

Typický obrázek například ztvárňuje důstojník promenádující se vedle sebe s paničkou, která chodí pouze tam, kde svítí slunce.

11.35 - V areálu manévrů funguje polní pošta rakouské armády. „Lidé si mohou koupit pohlednici určenou přímo pro tuto akci. Dostanou známku, která byla označená za nejhezčí v roce 2012, plastické razítko cenzury a dobovým perem napíší vzkaz. Pohlednici vhodí do schránky a adresát ji dostane do úterka," uvedl poštmistr Jan Zlámal.

Kromě pohlednic prodává i speciální výtisky novin. Jeden věnovaný atentátu a druhý začátku první světové války.

11.55 - Místo kytky za klobouk si dal při odvodu Antonín Hudec, bratr slavného olympionika, černou stuhu. „Ve Vyškově jsme prošli nepovšimnutí. Po příjezdu do Račic nás však sepsali četníci a nařídili nám odstranění smutečních stuh. Asi za 10 dnů po odvodu jsme byli předvoláni k okresnímu trestnímu soudu do Vyškova s obviněním, že jsme demonstrativně vystupovali proti rakouské armádě. Soud uznal naše omluvy, že jsme neznali účel smutečních stuh, které jsme koupili jen proto, že se nám to líbilo a odsoudil nás každého na 6 hodin vězení nebo 2 Kč pokuty," píše ve vzpomínkách muž.

Příběh bratra slavného olympionika čtěte zde. (zpracovala Dagmar Stryjová)

11.59 - Do války je celkem vtaženo více než třicet zemí s jednou a půl miliardou obyvatel.

12.00 - V 15.30 přijede na hlavní vlakové nádraží parní vlak se salonním vozem Františka Ferdinanda. Následníka trůnu přivítají zástupci města.

12.16 - Na místě jsou dva flašinetáři. Doplňují atmosféru manévrů. „Hraju to, co se hrávalo před sto lety. Třeba Hercegovina, Bude vojna bude, Zachovej nám Hospodine. Lidem se to líbí. Když se do toho trochu křičí, je to jako na rockovém koncertě," směje se flašinetář Šimon Svoboda.

12.22 - Přestože se jedná o manévry rakousko-uherské armády, svůj stan rozložila i armáda císařského Německa a dokonce carského Ruska, které bylo ve válce nepřítel Rakušanů. „Jsem příznivce a přítel arcivévody Ferdinanda, proto jsem byl požádán, abych jako emisar pozoroval manévry a byl jejich čestný velitel," řekl ruský důstojník Josef Holubář.

A dodal, že ve skutečnosti se specializuje na československé legionáře a carskou armádu. "Lepší než být ve špatné rakouské uniformě, jsem raději v parádní ruské uniformě," uvedl.

12.25 - Dojemné je mezi vší válečnou vřavou setkání otce a syna Šabatových. Fotografii z jejich setkání naleznete zde. (zaslal Ladislav Šabata)

12.33 - Z brněnského vlakového nádraží vyjde po půl čtvrté odpoledne slavnostní průvod se sto padesáti kostýmovanými členy za doprovodu dobové vojenské hudby. Trasa povede z pátého nástupiště na hrad Špilberk ulicemi Benešova – Masarykova – náměstí Svobody – Husova.

12.44 - V polském Těšíně se v roce 1915 léčí ze zranění z ruské fronty Antonín Galla. Po zasažení do smrti kulhá a má kratší nohu. Z italské fronty se později vrací s prostřelenou dlaní, takže už nikdy nenarovná prsty. Přesto se jimi slušně živí po celý zbytek života jako umělecký řemeslník. O svém válečném příběhu napíše román. Více se dozvíte zde. (zpracoval jeho vnuk Zdeněk Loučka)

12.49 - Na místě manévrů je i střelnice. Okupují ji především děti. Mohou si vybrat, který terč s dobovým motivem využijí. Střílí na něj z flobertky. „Trefil jsem se strašně hezky, že?" říká jedenáctiletý Pavel Malík a ukazuje na obrázek, kde má císař František Josef dírku od kulky uprostřed hlavy.

12.55 - Alternativní trasou vyjede kolem 16.00 odpoledne jízdní jednotka s historickým vozidlem panovníka.

13.08 - Na místě funguje i módní salón. Spíš než ženy ovšem zajímá především muže. Zabývá se hlavně šitím uniforem. „Plním tu sny pánů, co si rádi hrají na vojáky. Vyrábíme repliky uniforem, které se blíží originálům. Zabýváme se třeba britskými nebo rakousko-uherskými. Máme i šaty pro ženy, ale jsou to spíš kostýmy. Pán si často přijde pro uniformu a partnerka si u toho taky něco vybere," uvedla Denisa Tichá z firmy Textiler. Míry zájemcům naměří přímo na místě.

13.25 - Na fotografii ženy s třemi dětmi chybí otec. V době focení totiž musí bojovat ve válce. Po jeho stopách se rozhodla pátrat Jindřiška Zigáčková. Co všechno zjistila, se dočtete zde. (zpracovala Jindřiška Zigáčková)

13.32 - Schyluje s k další bojové ukázce, ale vojáci dostávají protichůdné informace. Jednak mají nastoupit k boji, na druhé straně ti, kteří ještě nejedli, se mají dostavit do polní kuchyně. Na bitevním poli zatím jezdí jen obrněné vozidlo německé armády.

13.45 - Ve velké válce bojuje 70 milionů mužů z víc než třiceti zemí.

14.00 - Až do konce roku se lidé můžou prohlédnout výstavu Domov ze Velké války v Moravském zemském muzeu v Brně. O životě v zázemí války se více dočtete také zde.

14.05 - Skončila bojová ukázka. Rakousko-uherské armádě se podařilo dobýt ruské pozice bráněné kulometem i polním dělem a navíc obklíčit ruskou jednotku podporovanou obrněným vozidlem. Poté se všichni vojáci seřadili ke slavnostnímu nástupu, kde od dobově oblečených civilistů dostanou medaile.

14.16 - Moravo, Moravo, notují si do kroku vojáci Česko- Slovenských legií. Všechny texty písní si zapisuje Rudolf Klacek, který z rakouské strany zbíhá při jednom útoku na takzvané bodáky. Dostává se do zajateckého tábora v Itálii, kde se přidává k legiím. Písní se v jeho deníku nakonec sešlo osmatřicet. O jeho životě čtěte zde. ( zpracoval Rudolf Klacek, vnuk Rudolfa Klacka)

14.42 - „Nejvíce se obávám, zdali všichni zajatci se zase navrátí. A nebude-li náš český jazyk vůbec zatlačen a nebude-lin zase taková drahota …"

„Po válce budou uloženy velké danně, poněvadž dnešní státní příjmi nevystačí na všechny výlohy. Po válce budou rosšířeny nakažlivé nemoci. Bude velká drahota …"

Učitel měšťanské školy v Kunštátě (jeho jméno bohužel neznáme) uspořádal mezi dětmi v roce 1916 písemnou anketu, která se týkala války. Na snímku odpovědi dětí na otázku Čeho se nejvíc obávám po válce?

14.53 - Rakousko-uherské vojsko nastupuje do historické tramvaje, kterou se převáží na hlavní nádraží, kde vyčká na příjezd arcivévody Františka Ferdinanda d´Este.

15.09 - Ustrňte se nad osudem válečných vdov a sirotků nabádá název výstavy další výstavy Moravského zemského muzea v Brně. V paláci šlechtičen potrvá až do konce roku.

15.14 - Davy stovek lidí stojí na hlavním nádraží a očekávají příjezd následníka trůnu. Vlají rakouské černo-žluté vlajky. Hraje kapela.

15.30 - V 16.30 se po sto letech znovu odehraje sarajevský atentát. Tentokrát u vchodu do brněnského hradu Špilberk.

15.34 - Vlak s arcivévodou právě přijel. Vítají jej davy nadšených obyvatel Brna, hraje rakouská hymna. Arcivévoda se se sličnou paní zdraví s věrnými poddanými habsburské říše. Přijel parním vlakem, který má dva vozy, z nichž jeden je historický vůz, kterým skutečný arcivévoda ve skutečnosti jezdil po rakousko-uherské monarchii.

15.41 - Arcivévodův vůz v doprovodu jízdy a davu nadšených Brňanů se vydává na cestu po Husově ulici. Směřuje k hradu Špilberk.

16.12 – Už za hodinu začíná vernisáž celého projektu Velká válka v prostorách Muzea města Brna. Na místě bude dechová hudba, polní pekárna a letecké modely.

16.44 - Arcivévoda ve svém autě přijíždí před vinárnu na Špilberku, když v tom se zjistilo, že auto vjelo do špatné ulice. Začíná couvat. V té chvíli, ale z vinárny vybíhá malý Srb Gavrilo Princip a střílí několik ran směrem k vozu, než jej okolo stojící povalili na zem a chytili stejně jako několik dalších atentátníků. Přesto se mu podařilo smrtelně zasáhnout následníka rakouského trůnu. Tyto výstřely znamenaly start konfliktu, který si vyžádal deset milionů mrtých vojáků a dalších deset milionů udělal nešťastnými.

Gavrilo dožil svůj život v Terezíně, kde koncem války zemřel na tuberkulózu.

Atentátem končí ukázky, ale projekt Velká válka teprve začíná. V pět hodin je vernisáž výstavy.

18.00 - Právě otevírá výstava Domov za Velké války v Muzeu města Brna. Na hradě Špilberk uvidí návštěvníci zbraně, které vojáci používali a další válečné artefakty. Výstava jim přiblíží také sarajevský atentát a život vojáků, léčených v brněnských vojenských nemocnicích a lazaretech.

19.35 - Fotografii na způsob podobenky vojáku před odchodem na frontu si můžou nechat udělat návštěvníci technického muzea v Brně v rámci výstavy Technika v míru, technika ve válce. 

19.47 - Pěšky z Itálie do rodných Nenkovic u Kyjova se po skončení války vydává voják Jan Bláha. Jinou možnost neměl, žádné spojení nebylo. Po cestě potkával hezké italské ženy, ale jejich kráse nepodlehl. Spěchal totiž domů k rodině. Téměř tři desítky mužů z jeho obce se ale zpět domů nevrátily nikdy. Několik dalších zemřelo doma, na následky nemocí. Jejich památku v Nenkovicích připomíná nedávno opravený pomník. Příběh Jana Baláta čtěte zde. (příběh zpracoval jeho vnuk Bohumil Balát )

19.52 - Od začátku do konce války umírá více než 9 milionů vojáků.

20.00 - V neděli v jedenáct hodin dopoledne Brněnský městský sbor odhalí obnovený památník řidiče Leopolda Lojky, který v okamžiku atentátu řídil vůz Františka Ferdinanda.

20.01 - Válka končí vítězstvím Dohody a tedy koncem císařství Německa, Ruska a také Rakouska-Uherska, což vedlo ke vzniku nových samostatných evropských států.

20.01 – Děkujeme za pozornost! Věříme, že jste si s námi užili návrat do historie. Válka se může zdát jako vzdálená, přesto nám několik soudobých konfliktů dává jasně najevo, že tak daleko není a její nástrahy je třeba neustále připomínat.