„Již přes třicet let nařizuje Státní veterinární správa včelařům odebírat vzorky měli z úlů v zimních měsících, aby je následně za téměř dva miliony korun ročně nechala vyšetřit v laboratořích. V praxi jsou výsledky nepoužitelné. Zastaralá diagnostika je v moderních nástavkových úlech nepřesná a zavádějící. PSNV-CZ prosazuje zrušením této povinnosti zamezit plýtvání státními výdaji a zavést pro praxi efektivnější možnosti vyšetřování varroózy," uvádí včelaři z PSNV-CZ na svém webu.

Zimní měl je odpad, který během zimování včelstva padá na dno úlu. Obsahuje především drobné kousky vosku z odvíčkovaných zásob, ale také jiný odpad včetně mrtvých samiček včelích parazitů kleštíků (Varroa destructor).

Podle množství nalezených parazitů se usuzuje na míru napadení včelstva. Předpokládá se, že velký spad kleštíků znamená velké napadení v další sezoně. Podle toho se plánují léčebná opatření. „Statistickou analýzou však bylo prokázáno, že získaná data vypovídají o situaci v minulé sezóně. Nelze je použít jako vypovídající pro sezonu následující. Podle těchto výsledků však Státní veterinární správa určuje intenzitu jarních a letních léčebných opatření. To může vést k podcenění situace a následnému zanedbání monitoringu a preventivních opatření během léta," sdělil včelař Bronislav Grůna.

„Je to jako v Kocourkově. Centrálně řízené plošné léčení je o rok opožděné proti cyklům přemnožení parazita. Zkušení včelaři z praxe to ví a výsledkům zimní měli nevěří. Zkušenosti s úhyny je naučily, že jedině monitoring zdravotního stavu v průběhu sezony poskytuje podklady pro efektivní léčení," konstatoval ředitel PSNV-CZ Petr Texl.

Podle Grůny by stát měl ustoupit od direktivního přístupu jen k doporučením pro včelaře. „Takto to funguje všude okolo nás, například na Slovensku nebo v Rakousku. Jen u nás si stát stále vyhrazuje právo do všeho mluvit. Přitom jde mnohdy o nekompetentní zásahy," dodal Grůna.

Podle včelaře se již třetí rok problémů s varroózou a úhyny včelstev projeví na konečné ceně medu. „Aktuálně v republice uhynulo asi čtyřicet procent včelstev. Největší úhyny přitom bývají právě v březnu. Můžeme očekávat zdražení medu o dvacet až třicet procent. Cena jednoho kilogramu by se na jihu Moravy mohla vyšplhat až na sto padesát korun za kilogram. Záležet to však bude na jednotlivých včelařích," doplnil Grůna.

Se zákeřnou nemocí, zavlečenou do Evropy z Indie, bojují včelaři již léta.