K mapování využili rostoucí řezáky myší. Nejdříve získali buňky, zjistili parametry, kterými se od sebe buňky liší, a určili vývojová schémata od kmenových buněk po buňky, které tvoří tvrdé zubní tkáně. „Kromě zmapování vývoje zubu jsme objevili dosud nepopsané nové buněčné typy, které jsou zodpovědné za správný růst a vitalitu dospělého zubu. Doplnili jsme tak několik dalších dílků v celkové skládačce biologie zubu,“ uvedl Křivánek.

Podrobněji se vědci věnovali především odontoblastům a ameloblastům. Z nich vzniká zubovina a sklovina, které tvoří největší část zubů.

Získali tak aktivní genetickou informaci a přehled o několika tisících genech a jejich aktivitě, která vede k přeměně základních kmenových buněk v další buněčné typy a k vytvoření samotného zubu a jeho funkce. „Zuby a oči jsou orgány, které se lidem kazí nejčastěji. Pojišťovny na ně přitom přispívají nejméně. Navíc to pekelně bolí. Každá možnost, jak péči zlepšit, je krok správným směrem," zamyslela se Brňanka Eliška Gruberová.