Zaměří se hlavně na části mozku zapojené do čtení, psaní a mluvení. „Pokud potvrdíme, že lidé se stejným postižením mozku mají v různých jazykových prostředích jiné spojení řečových a poznávacích oblastí, měla by i léčba těchto pacientů být odlišná,“ popsala výzkum Irena Rektorová. Bádání, které je první svého druhu, podle ní může pomoci odhalit dříve příznaky nemocí.

Při výzkumu vědci porovnají čtení, psaní či mluvený projev a zrakově-pozornostní funkce u 150 zdravých i nemocných dobrovolníků. Na projektu spolupracují také vědci z maďarského Szegedu a tým univerzity v americké Arizoně. „Angličtina, na rozdíl od češtiny a maďarštiny, není fonetická, slova se jinak píšou i čtou. Proto jinak využívají dráhy v mozku,“ vysvětlila Rektorová.

První výsledky bádání vědci očekávají příští rok na podzim.

Studie může kromě účinnější léčby prověřit a zpřesnit současné metody terapie. A to i podle skeptiků. „I kdyby se nakonec vliv různých jazyků na některá onemocnění mozku nepotvrdil, výzkum může přinést nové cenné poznatky o fungování mozku,“ konstatoval Jaromír Šrámek z Českého klubu skeptiků Sisyfos.

ELIŠKA KOUKALOVÁ