Zvláště ve Vyškově pěstuje nejen velikonoční tradice místní dětský folklórní soubor Klebetníček už více jak padesát let. Zajímavostí je, že jeho zakladatelka Marie Pachtová byla žačkou a pozdější následovnicí učitelky Julie Kummerové. Rodačka z dnešní místní části Dědice proslula oživením tradice kraslic zdobených slámou ve čtyřicátých letech minulého století.

„Pachtová se dodnes věnuje technice zdobení kraslic takzvanou slaměnou intarzií. Za své slámové kraslice navíc obdržela titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje,“ potvrdila Petra Mandíková z Muzea Vyškovska.

Děti ze souboru Klebetníček v zoo vynášely Morenu.
Děti z Klebetníčka se v zoo loučily se zimou: podívejte, jak vynášely Moranu

Etnografka Petra Buřivalová vyzdvihla slaměnou intarzii jako jeden z typických velikonočních zvyků na Vyškovsku. „Jedná se o techniku, kterou využívali i obyvatelé dalších zemědělských regionů s dostatečnou zásobou přírodního materiálu. Na výdumek vejce aplikovali drobné ústřižky slámy ve tvaru kosočtverečků, trojúhelníků a koleček v sestavách hvězd, pásů nebo kyticových motivů,“ popsala odbornice.

Smrtku hodili do Hané

Samotný Klebetníček sdružuje děti od tří patnácti let. Zatímco už stihli za velkého veselí vynesení Smrtky do řeky Hané, v aktivitě pokračují dál. „Seznamují se s říkadly, písněmi, tanci, tanečními hrami, zvyky a obyčeji Vyškovska a celé Hané. Učíme děti poznávat to, co žily a radovaly se děti předešlých generací v našem regionu. Učíme se poznávat lidové tradice a výroční zvyky,“ shrnula umělecká vedoucí souboru Alena Štěrbová.

Nedělní vynášení Smrtky ve Vyškově.
Smrtku hodili do Hané: podívejte, jak ve Vyškově vítali jaro

Pracuje právě s mladou generací, která ve Vyškově může obyčeje nadále zachovat. „Věříme, že dnešní generace, která lidovou kulturu našeho vyškovského regionu převzala, ji předá další,“ doplnila Štěrbová.

Honění Jidáše

K typickým zvykům v regionu patří ale také honění Jidáše. To se zatím drží především v některých obcích na Bučovicku. „Zvyk je spojený s další tradicí, dochovanou na mnoha místech, a to hrkáním, kterým chlapci od Zeleného čtvrtku až do Bílé soboty vždycky ráno, v poledne a večer nahrazovali zvuk kostelních zvonů, které odletěly do Říma. Pouze v několika obcích Bučovicka se až do současnosti dochovala ve skupině velikonočních hrkačů rovněž postava Jidáše představovaná jedním z chlapců, oblečeným do obráceného kožichu, s kloboukem na hlavě a maskovaným obličejem,“ přiblížila odbornice Buřivalová.

Chlapec představující Jidáše čelí pronásledovatelům nebo je součástí skupiny, která obchází obec s koledami. Zvyky stále přežívají hlavně v menších obcích. Příkladem jsou třeba Dražovice, kde vztah k velikonocím děti získávají také na mateřské škole.

Na zeď hřbitova ve Slavkově u Brna se při vysypávání nákladu převrátil návěs s tahačem.
Kamion se ve Slavkově převrátil na zeď hřbitova, podívejte se

„Celý týden s nimi máme velikonoční téma v podobě barvení vajíček různými technikami, vyrábění velikonočních zajíčků nebo kuřátek. Učíme děti velikonoční koledování, povídáme si o "mrskání", co je u nás mrskačka a jak kluci mrskají holky,“ vyjmenovala vedoucí učitelka školky Marcela Coufalová.

Letos mimořádně zařadili akci s rodiči "Maminko, tatínku, babičko či dědečku, pojďme si společně vytvořit Velikonočního beránka". „Zapojily se rodiče s dětmi. Beránků bylo mnoho. Někteří byli pečení, další z papíru, vlny, vaty nebo perníku. Vystavili jsme je na chodbách školy,“ dodala Coufalová.

Vajíčka olepená slámou

Na Vyškovsku podporovaly v minulosti zájem o moravský folklor vlastenecky zaměřené spolky. Tyto aktivity mají dlouhou historii. „Například spolek Vlasta v roce 1896 ve spolupráci se čtenářsko-pěveckým spolkem Haná nacvičil se členkami spolku takzvané přástky, starý zvyk, kterým bylo scházení se mladých dívek a chlapců během dlouhých zimních večerů při předení. V březnu 1905 zorganizoval spolek Vlasta ve Vyškově kurz zaměřený na zdobení kraslic slámou pod vedením odborného učitele a osvětového pracovníka Ondřeje Pische z Kojetína, který byl také autorem brožury Sbírka předloh moravského ornamentu,“ připomněla vyškovská muzejnice Mandíková.

Velikonoční vajíčka olepená slámou jsou v muzejních sbírkách doložena od konce devatenáctého století. „V době mezi světovými válkami vyráběli slaměnky na zakázku pro hanácké trhy chudobnější lidé. Sláma se v té době používala ke zdobení různých věcí, také nábytku, skříněk a domácích křížků, tytéž vzory najdeme také na kraslicích. Kraslice byly zdobeny ornamentikou, geometrickými, religiózními i figurálními motivy. Sláma se používala přírodní i barvená,“ pokračovala pracovnice Muzea Vyškovska.

V roce 1923 se v regionu spolek Vlasta podílel také na obnovení pomlázky. „V květnu roku 1947 zorganizovalo Sdružení pokrokových žen Vlasta výstavu Kdysi a dnes, která představila domácnosti našich předků a také tradiční řemesla. Vystaveny byly tradiční hanácké kraslice zdobené slámou, vyrobené právě tehdejší odbornou učitelkou Julií Kummerovou,“ dodala Mandíková. Velikonoční zvyky tak podle ní mají z čeho čerpat i do budoucna.