Kliknutím zvětšíteS pomlázkami i kbelíkem vody se v pondělí za děvčaty chystají chlapci ze Slováckého krúžku ve Svatobořicích-Mistříně u Kyjova. Na svou výpravu si obléknou i sváteční kroj. „O víkendu upleteme žíly a v pondělí budeme děvčata oblévat vodou,“ těší se starosta krúžku Tomáš Kellner.
Polévání vodou je tradiční rituál na blízkém Slovensku. Do Svatobořic se dostal před lety. „Chlapcům se to zalíbilo a děvčata si zvykla,“ směje se Kellner.
Jenže ženy mají opačný názor. „Jsem ráda, že tady taková tradice není, nadšené bychom nebyly,“ je ráda například Irena Sedlářová z Velké nad Veličkou na Hodonínsku.
Mladíci z Velkých Pavlovic na Břeclavsku pletou takzvanou stárkovskou pomlázku vždy v týdnu před Bílou sobotou. „Z chasy se nás sejde asi tak dvacet až třicet. Pomlázku pleteme z osmi vrbových prutů a napojujeme ji, abychom dosáhli co největší délky,“ popsal stárek Oldřich Vymazal. Loni měřila jejich žíla šestnáct metrů a pletli ji celkem devět hodin.
O Velikonočním pondělí se časně ráno schází mládenci v krojích před domem prvního stárka a vyráží na obchůzku. „Povinností je obejít všechny stárky a sklepnice, které nám za odměnu nalijí kořalku a přichystají něco malého k jídlu. Po koledování si sedneme do sklepa, zazpíváme si a okoštujeme víno,“ přiblížil zvyky velkopavlovické chasy Vymazal.
Hluboko vrostlé kořeny mají tradice ve vesnicích na Horňácku. Velikonoční rachot v nich začíná už ve čtvrtek, kdy skupiny dětí obchází dědinu s dřevěnými, zubatými kolečky. „Na Horňácku se říká, že repotají klepačama. Zvukem nahrazují kostelní zvony, které pomyslně odletěly do Říma,“ říká etnograf Městského muzea z Veselí nad Moravou Vít Trachtulec.
DŮKLADNÉ OMYTÍ
Na Velký pátek dřív lidé vše omývali tekoucí vodou. Nejdřív sebe, pak i dveře domu. „Byl to rozšířený zvyk jakési velké očisty. Čerstvou vodu dávali pít i dobytku,“ přiblížil Trachtulec.
Neklidný spánek ze soboty na neděli mívají lidé dodnes. „Rozjaření mladíci během ní píšou vápnem na silnice. U domů se tak ráno objevují různé nápisy,“ popisuje Trachtulec.
Romantický zvyk cestiček lásky už dnes vymizel. „Šohaji vysypávali cestičky pískem mezi domem svým a jejich vyvolené,“ vzpomněl Trachtulec.
Tradice v Brně ovlivnili někdejší němečtí obyvatelé. Zvyky se proto lišily od jiných oblastí. „Pamětníci z třicátých let vzpomínají, že dárky nosil velikonoční zajíc jako v Německu,“ uvedla etnoložka Moravského zemského muzea Jana Poláková.
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
