„Až potom můžeme renovovat okolí dvou našich mostů. Jeden je obecní, druhý státní, ale o oba se postaráme sami," poznamenal starosta Němčan Martin Krátký.Podobný projekt chystají i v Komořanech. „Celá akce zatím čeká na vypracování územního plánu. Čekáme na jeho konečnou podobu, protože chceme, aby úpravy směřovaly od Rakovce mimo obec. Nepřipustíme, aby práce zasahovaly do území, kde stojí rodinné domy," podotkla starostka obce Marie Šimáčková.

Někde už mají naopak definitivně hotovo. Protipovodňová opatření tak těší třeba lidi ve Snovídkách. „Spočívaly v odstranění naplavených sedimentů, rozšíření zúžených míst a odstranění dřevin, které tvořily překážky v plynulém odtoku vody. Byla také odbahněná ta část, o kterou jsme nejvíc stáli. Ačkoli se povodně nedají vyloučit nikdy, riziko jsme určitě výrazně snížili," podotkl starosta Snovídek Jindřich Voňka.

I právě podle vodohospodářů je každá lokalita specifická. „Záleží hlavně na klimatických vlivech, zejména na intenzitě a časovém dopadu srážek, popřípadě na intenzitě jarního tání a množství sněhu. Přívalové srážky mají větší dopad na malé toky a velké nebezpečí hrozí z povodňových vln způsobených odtokem z polí," vysvětlila mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

Práce jsou úspěšně zakončené i v Nemochovicích. „U nás se úpravy dělaly už v zimních měsících, protože led rostl až do výšky břehů. Na jaře jsme díky tomu mohli upravit vzniklé koryto," vysvětlil nemochovický starosta Lubomír Hofírek.

Riziko povodní má být nižší i v městech regionu, třeba v Bučovicích. „Letos došlo k opravě bezmála sedmi set padesáti metrů dlouhé plochy koryta řeky Litavy. Jednalo se o druhou etapu oprav, která navázala na tu z loňského roku. Dno toku jsme stabilizovali kamenem. V současnosti by tak koryto mělo pojmout dvakrát až třikrát víc vody než dřív," upřesnil vedoucí bučovického odboru životního prostředí Miloslav Babyrád.

Úprav se dočkají i bučovické místní části Marefy a Vícemilice. „Každá akce má vlastního dodavatele, proto se nedají dost dobře spočítat konečné náklady. Důležité ale je, že záplavové území se musí výrazně zmenšit. Jedná se o vyvrcholení několikaletého úsilí," zhodnotil Babyrád.

Dílčí problém pak podle něj vzniká s vybagrovanou zeminou, která se musí někam odklidit. „Opravu koryta v Marefách dokončíme až koncem roku. Vytěžená zemina se totiž obvykle rozvozí po polích, což ale nejde kvůli úrodě dělat teď v letních měsících," připomněl Babyrád.

Stejný problém řeší i třeba v Letonicích. „Práce na korytu Letonického potoka začaly už začátkem roku, ale hlína zatím stojí u potoku složená na několika hromadách," přidal se starosta Letonic Jiří Skokan.

Se zajímavým řešením přišli v Brankovicích. „V naší obci se podařilo díky vytěžené zemině zpětně vyvýšit hráz. Zbytek jsme využili ke zvednutí našeho pole, které trpělo nedostatkem úrodné hlíny. V současnosti už na něm naši zemědělci pěstují obiloviny," pochlubil se místostarosta Brankovic Josef Hlaváč.