Zdá se, že najít na uprázdněné posty vhodné nástupce nebude nic snadného. „Dosavadní ředitelka skončila z rodinných důvodů. Za dva týdny se nám nikdo nepřihlásil, lhůtu pro podání přihlášek nejspíš prodloužíme. Je to velký problém a netýká se zřejmě jen nás,“ podotkl starosta Hevlína na Znojemsku Antonín Pichanič.

Lesonickou školu navštěvuje čtyřiadvacet dětí převážně z této obce a sousedních Petrovic. Ředitelka Emílie Mácová skončila v únoru kvůli zdravotním problémům. Nyní obec hledá, kdo jejich školu povede dál. „Máme dvě uchazečky, jen se bohužel nepřihlásil nikdo mladý. Vzpomínám si, že když jsme před časem hledali druhou učitelku, trvalo nám to rok a půl,“ připomněl starosta Lesonic Pavel Herman.

Podle konzultanta ve školství Miloslava Hubatky jsou ředitelé škol v poslední době nedostatkové zboží. „Je stále méně ochotných a schopných ředitelů. V loňském roce touto dobou jsem projednával se starostkou malého města výběr ředitelky mateřské školy. Za dva roky vypisovala pátý konkurz,“ připomněl konzultant.

Ředitelé podle Hubatky už dávno nejsou jen učitelé, ale stále víc i manažeři. I na malých školách. Tam jsou na vše úplně sami, takže zastávají roli učitele, právníka, ekonoma, stavbyvedoucího, někdy i epidemiologa nebo psychologa. „Nároky se zvyšují, změny zvenčí se ženou takovým tempem, že je ředitelé nestačí počítat, natož na ně reagovat,“ poukázal Hubatka s tím, že ředitel školy často zodpovídá za věci, na které nemá žádný vliv.

O tom, kdo povede jejich školu, zatím nemají jasno ani v Bohuticích na Znojemsku. Tamní starostka Simona Mašová poukázala na to, že dřív byl ředitel školy vážený člověk, který žil pro školu a dokázal všechny děti zapojit do kulturního dění ve vsi. „Nyní se stává, že si člověk v takové funkci odpracuje stanovený počet hodin, a to je vše. Ředitelů, kteří by pro školu dýchali, je skutečně velmi málo,“ litovala Mašová.

Nejen v jejich škole je nezbytným papírováním pověřený zástupce, který zajistí vše potřebné.

PŘEDNOST MÁ BRNO

Nad tím, proč je zejména na Znojemsku problém schopné a mladé ředitele sehnat, uvažoval sociolog Pavel Kovařík. Podle něj není venkov pro mladé lidi atraktivní. „Lidé s příslušným vzděláním a manažerskými schopnostmi nestojí o dojíždění za prací do odlehlých vesnic. Často hledají uplatnění v úplně jiných oborech. A když už mají dojíždět, zvolí si raději Brno, kde je víc pracovních příležitostí,“ nastínil příčiny problému odborník.

Naproti tomu štěstí měli v Prušánkách na Hodonínsku. Škola má podle tamního starosty Lubomíra Zahradníka dobré jméno v okolí. Chodí do ní asi dvě stě dětí v devíti ročnících. „Mile mě překvapilo, když se nám přihlásili tři kandidáti. Vybrali jsme mladého člověka, který je zastánce moderního přístupu. Z řízení vzešel jako jednoznačný vítěz,“ připomněl prušánecký starosta.