Věstonickou venuši muzeum po většinu času uchovává v trezoru a půjčuje ji pouze výjimečně. Naposledy vycestovala v roce 2008. Tehdy se v Muzeu přírodní historie ve Vídni konaly oslavy stoletého výročí nálezu její "mladší sestry" - Willendorfské venuše.

"Zápůjčce kolekce do Britského muzea v Londýně předcházelo složité jednání o povolení vývozu," uvedla mluvčí muzea Eva Pánková. Nakonec ministerstvo kultury výpůjčku povolilo. Venuši i další exponáty z paleolitických sbírek Moravského zemského muzea chrání v zahraničí zvláštní imunita, protože tvoří součást kulturního dědictví suverénního státu.

Sošku nalezenou v roce 1925 na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na Břeclavsku považují odborníci za jeden z prvních dokladů pravěké keramiky. Ležela v silné vrstvě popela pradávného ohniště, rozlomená na dva kusy.

"V ohništi zřejmě docházelo k záměrnému ničení hodnotných předmětů, jak o tom svědčí několik set přepálených jader a nástrojů z ceněného importovaného pazourku," uvedla Pánková. Podobné obřady znají etnologové od některých indiánských kmenů, kde se takto demonstrovala převaha a vliv.

Teprve po důkladném očištění se ukázalo, že zdánlivě nesouvisející kusy tvoří celek v podobě ženské postavy. Venuše je 11,5 centimetru vysoká figurka s kyprými proporcemi, které jsou zřejmě oslavou plodnosti. Podle odborníků je Věstonická venuše stará až 29.000 let.

Informace o dalších zapůjčených sbírkách najdete v pondělním vydání Deníku Rovnost