Sami vinaři označují výrobu slámového vína za „vyšší dívčí“. Od výroby tradičního vína se totiž značně liší. Navíc se hrozny takto nezpracovávají každý rok. Vždy záleží na tom, jaká je úroda.

„Poslední dva roky jsme museli kvůli špatné úrodě vynechat. Letos jsme se ale už do výroby slámového pustili. Nechali jsme odrůdu Chardonnay, která je pro Blatnici typická. Na slámě hrozny ležely čtyři měsíce a musím uznat, že se nám letos povedly. Tak krásné bobule ani nektar jsme dlouho neměli. Lisovali jsme je o víkendu,“ pochvaloval si blatnický vinař Václav Cícha.

Jak uvedl, letos na trh po dvouleté pauze z jeho vinařství odejde na trh kolem osmdesáti litrů slámového vína.

Slámové víno se od toho klasického liší mírou alkoholu. Zatím co klasická vína se pohybují v rozmezí dvanáct až patnáct stupňů, slámová mají pouze od osmi do jedenácti stupňů alkoholu. Cukernatost je naopak vysoká. Zbytkový cukr se totiž pohybuje od sta do tří set gramů v litru vína. Přestože už je většina hroznů na slámové víno vylisovaná, vinaři i zákazníci si na něj počkají. Lahvovat se totiž bude až na podzim.

„Na zhodnocení letošního ročníku je ještě brzy. Nicméně, vzhledem k výborné kvalitě celého ročníku 2011 a dobrému zdravotnímu stavu vysušených hroznů je s vysokou pravděpodobností možné říci, že letošní slámová vína budou vynikající,“ předpověděl ředitel Templářských sklepů Čejkovice Pavel Pastorek s tím, že roční spotřeba podniku se pohybuje v řádech několika hektolitrů. Je to dáno i tím, že ani Čejkovice neprodukují víno každý rok.

Slámové víno navíc přímo u Templářů nevzniká. Hrozny zpracovávají členové vinařského družstva. Podle vinařů je to dáno tím, že skladování slámového vína má své specifické požadavky. Hrozny, které se suší buď na slámě, nebo zavěšené na prádelních šňůrách totiž odvádějí vodu, a proto je potřeba je uskladnit ve speciálních místnostech, kde dobře cirkuluje vzduch.

Veltlínské zelené a Frankovku ze slámy pak už v minulém týdnu vylisovalo také Vinařství Dufek ve Svatobořicích – Mistříně. Podle majitele společnosti Josefa Dufka ml. zatím tento ročník vypadá, že bude velmi kvalitní. „Využil jsem výjimečného roku a tohoto druhu dělám letos více než jindy,“ informoval.

Letos hrozny na slámu položili také ve strážnickém Žerotíně. „Je to tradičně Ryzlink rýnský. Snažíme se ho udělat tolik, aby to pokrylo přibližně dvou až tříletou poptávku. Kdyby byly horší roky, abychom měli zásobu,“ uvedl technolog Žerotínu Ladislav Mrkva.

Podobně k slámovému vínu přistupuje letos i žádovické Vinařství Maňák. Tam bude letos slámovky přibližně stejně jako jiné roky a jako vždy to bude sauvignon, což je žádovické specifikum.

Cena jedné lahve slámového vína se pohybuje od čtyř set korun výše. Kdo by ale čekal standardní sedmičku, je na omylu. Slámové víno se prodává v lahvích o objemu dvě až tři a půl deci. „Je to taková třešinka, jen na přípitek, k zákusku či husí paštice. I proto ho zákazníci kupují hlavně před Vánoci, dávají ho jako dar,“ zakončil Cícha.