Čtyři měsíce dělí Českou republiku od voleb do Evropského parlamentu. Strany ale doposud zůstávají klidné. Mnohé z nich ještě ani nemají jasné kandidáty. Kampaně chtějí spustit až na jaře. Všechny jsou řízené centrálně. Liší se ale přístupem k individuálním kampaním jednotlivých kandidátů.

Podle výsledků primárních voleb je jedním z takřka jistých jihomoravských kandidátů v evropských volbách lidovec David Macek. Neplní se ovšem původní představy krajské organizace strany, aby kandidátku vedl. Zbylo na něj čtvrté místo. A i to musí ještě potvrdit celostátní výbor strany. Kampaň začne v březnu. „Vynasnažím se do ní zapojit, jak jen to bude možné," konstatoval bývalý krajský radní a bývalý místopředseda strany.

Macek chce vést i vlastní kampaň. „Určitě do kampaně investuji svoje peníze. A to nejen na benzin, který projezdím. Chci i vlastní letáky, kde představím své priority. Především to, že chci, aby kraj zůstal na mapě jako místo s nejdůležitějšími dopravními trasami," řekl Macek. Kolik investuje, ještě neví.

Jeho strana s individuální propagací souhlasí. „Kandidáti ji spíše musí vést," konstatovala mluvčí strany Miriam Farská. Dodala, že lidovci celostátně investují do kampaně asi pět a půl milionu korun oproti devíti milionům v roce 2009.

Desetitisíce z kapsy

Kampaň za vlastní peníze hodlá vést také Bohumil Straka. Toho spolu s dalšími třemi jmény navrhuje na kandidátku jihomoravská TOP 09. „Budu velmi aktivní. Už proto, že za Brno kampaň naší strany vždy koordinuji. Pro evropské volby počítám s kontaktní kampaní. A investuji vlastní peníze v řádech desetitisíců. Bez nich se to neobejde. A také není tajemství, že každý kandidát, který se objeví na kandidátce, počítá s tím, že přispěje určitou částkou i straně," konstatoval Straka.

Podle brněnského politologa Michala Pinka může politikům investice do vlastní kampaně přinést postup do Evropského parlamentu s pohádkovými platy. „U evropských voleb bývá nízká účast. Takže preferenčních hlasů k postupu je potřeba relativně málo," poznamenal Pink.

Za jeden provaz

Přesto se někteří z budoucích kandidátů do velkých individuálních kampaní nehrnou. „Za evropské volby převzal odpovědnost Jan Zahradil. On jako lídr dá volbám jednotnou linku a základní teze. S ním chci svoje kroky koordinovat," uvedl jihomoravský kandidát občanských demokratů Aleš Musil.

Jeho individuální příspěvek ke kampani má být hlavně jeho přítomnost. „Kromě Brna budu objíždět menší města jako Břeclav či Hodonín a vysvětlovat voličům své představy fungování evropských struktur. Pracuji v Bruselu, takže investuji hlavně svoji dovolenou. A pak také běžné náklady, třeba za benzin," řekl Musil.

Jiní politici ještě o vedení kampaně nejsou rozhodnutí. Například bývalá asistentka Vladimíra Remka a kandidátka jihomoravských komunistů Dagmar Švendová. „O celostátní kandidátce se rozhodne až dvaadvacátého února," řekla. Na sestavení definitivní podoby kandidátní listiny čeká také europoslankyně Zuzana Brzobohatá. „Vyjadřovat se budu až po polovině února," nastínila.

Nejen strategii volební kampaně, ale ani jména kandidátů zatím nemají nová parlamentní hnutí. Ano 2011 i Úsvit se rozhodnou teprve v následujících týdnech.

Stejně tak neparlamentní Strana zelených. Zástupci dvou posledně jmenovaných stran přitom individuální kampaně podporují.

Sponzoři: komunistům a TOP 09 pomáhají kandidáti

Jižní Morava - Hlavní sponzor politických stran? Daňoví poplatníci. Přesněji řečeno stát, který stranám posílá peníze podle jejich úspěšnosti v předchozích volbách. Další miliony a desetimiliony získávají strany od opravdových sponzorů, kteří dávají peníze dobrovolně.

Podle výročních zpráv, kde jména svých sponzorů musí strany zveřejňovat, je Jihomoravský kraj stále baštou občanských demokratů. Nebo alespoň byl ještě v roce 2012. Data za minulý rok strany zveřejní až na začátku dubna. Občanští demokraté měli osmnáct sponzorů, kteří jim dali dohromady přes milion korun. A dvanáct z nich bylo právě na jižní Moravě, především v Brně. „Jména sponzorů nám nejsou povědomá. Dozvěděli jsme se je až z výroční zprávy," řekl Jiří Kadrnka, který v roce 2012 jihomoravské občanské demokraty vedl.

Podle krajského místopředsedy Libora Šťástky jsou hlavními sponzory strany její členové. „Bylo by divné, kdyby se pravicová strana v tomto směru o sebe nedokázala postarat," řekl Šťástka.

Mezi velkými dárci figuruje několik lidí, kteří jsou vzájemně propojení podnikatelskými vztahy. Přes různé firmy jsou propojení třeba Josef Abbrent, Dušan Vyskočil a Václav Vejnár. Sponzoři strany o své motivaci mluvit nechtějí. „Nejsem zastáncem popularity a zviditelňování se," vzkázal jen Vejnár.

Naopak popelkou v zájmu sponzorů jsou sociální demokraté. Jejich největší jihomoravský dar od společnosti Lavimont Brno dosáhl tři sta tisíc korun. Moc peněz nezískala ani TOP 09. Majitel farmaceutických firem Dušan Novotný jí oproti jedenácti milionům z roku 2009 poslal jen čtyři sta tisíc. Ale platili i kandidáti. Senátorský kandidát Karel Rais dal sto tisíc a stejnou částku také lídr krajské kandidátky Jan Vitula. Sto tisíc platili své straně také poslanci za KSČM.

Do role bohaté strany se možná pasuje hnutí Ano 2011. To zveřejnilo seznam sponzorů a s milionem mezi nimi figuruje i brněnská firma Zetor.

Podle ředitele Transparency International Radima Bureše zpravidla sponzoři po straně něco chtějí na oplátku. „Buď mají politické ambic nebo ekonomický a obchodní zájem," upozornil Bureš.

Politolog Pink: K úspěchu v evropských volbách stačí málo hlasů

Brno /ROZHOVOR/ - Politicky nedůležitá předehra k jiným a mnohem důležitějším volbám. Tak lze v České republice označit volby do Evropského parlamentu. Podle brněnského politologa Michala Pinka v nich sice není moc těžké uspět, ale zato nepatří k ideálním částem politické kariéry. „Vzhledem k volební účasti i dalším kritériím se dá u nás o eurovolbách mluvit jako o nejméně významných," myslí si Pink.

Většina politických stran chce na kampaň dát kolem pěti milionů. Naznačuje to, jak velký význam volbám přikládají?

To, co strany teď řeknou, se vůbec nemusí zakládat na skutečnosti. Bral bych to jako velmi předčasné informace.

Investují podle vás víc?

Vůbec nevím, může to být víc, ale klidně i méně.

Jak vlastně máme brát Evropský parlament? Je to snadný výdělek za nic, nebo spíš odkladiště nepotřebných politiků?

Vzhledem k tomu, kolik je potřeba hlasů na zisk mandátu, není složité se ve srovnání s jinými volbami do parlamentu dostat. Ale je otázka, zda pozice europoslance je ideální pro politickou kariéru.

Strany hodlají s kampaní začít až na jaře, některé dokonce ani nemají kandidáty. Nebude to příliš pozdě, pokud začnou s přípravami později?

To těžko dokáži hodnotit. Záleží to spíše na vnitrostranických pravidlech.

Dokáže vůbec klasická kampaň s billboardy a letáky voliče ovlivnit?

Může. Je ale otázka, jaká to kampaň je a o jaké politické straně se bavíme. Jiný vliv má kampaň komunistů, jiná zelených či TOP 09. A důležitá je také pozice v systému. Zda jde o stranu opoziční, silnou koaliční či menšího koaličního partnera.

Někteří z kandidátů hodlají vést i individuální kampaně. Má to v evropských volbách smysl?

Ano. Při nízké účasti bude potřeba relativně málo kroužků k postupu nahoru.

Které z trojích letošních voleb budou nejdůležitější?

Určitě komunální. Ale je třeba si uvědomit, že z hlediska příspěvků pro strany jsou důležité i volby senátní. Hraje se o peníze za nejdelší funkční období.