Z jižní Moravy je nejvíce dokončených i rozestavených děl je na Znojemsku a na Hodonínsku. „Rozmístění staveb ovlivňuje více faktorů. Hlavní je konfigurace terénu geologického podloží v oblasti. Ne každá lokalita je vhodná pro výstavbu vodní nádrže, nejprve je vždy potřeba inženýrsko-geologický průzkum a na základě jeho výsledků se rozhoduje o vhodnosti umístění vodního díla. Navíc často i opravujeme staré nefunkční nádrže. Jejich umístění je dané,“ uvedla mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.
V celé zemi už dokončili pracovníci podniku sedmdesát staveb, dalších sto třicet staví a o dvacet více projekčně připravují. V budoucnu chtějí třeba vyčistit a rekonstruovat nádrž Rumunská bažantice na Brněnsku nebo obnovit říčku Radějovka na Hodonínsku.
Podle hydroložky z Českého hydrometeorologického ústavu Ivany Černé může budování tůní či nádrží pomoct například v boji se suchem. „Samozřejmě nelze říct, že vybudujeme tůňky a sucho pomine, ale jako jedno z mnoha opatření je to krok správným směrem. Tůňky a různé nádržky jsou pro krajinu dobré, zadržují vodu,“ sdělila.
Lesy České republiky mají ve správě asi třetinu drobných toků v republice. Za letošní stavby z projektu zaplatili přes dvě stě milionů korun. „Celkem počítáme s více než miliardovou investicí. Sucho je současným společenským tématem. Netýká se jen lesníků a zemědělců, ale obcí i měst a všech, kterým vysychají studny. Proto v celé zemi stavíme a obnovujeme malé vodní nádrže, rybníky a rašeliniště, budujeme tůně a mokřady, vracíme potoky do přírodních koryt a do vysychající krajiny vodu,“ uvedl ředitel státního podniku Josef Vojáček.