Majitelé zatím žádné plánované úpravy nemohli udělat. „Památku má přece smysl opravovat, a ne nově tvořit z torza obvodových zdí. Památkáři nás nutí ke zbudování zcela nové památky,“ upozornil Vladimír Röss.

Postup při obnově památky není stejný jako u běžného domu. Takový vzkaz zazněl ze znojemské radnice, jejíž oddělení památkové péče rekonstrukci mlýna řeší. „Tady nerozhoduje ekonomické hledisko nebo hledisko jednoduché údržby. U kulturní památky nesmí plány majitele poškodit kulturně historické hodnoty památky,“ řekla mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

Podle ní úředníci nemohou vycházet z projektu, který vznikl před požárem mlýna. A nelze říci, že by nesouhlasili s přestavbou na penzion. Nesouhlasí pouze s přestavbou dle předloženého projektu.

Pro památkáře jsou například nepřípustné nosné kovové konstrukce nebo návrh na prosvětlení půdy. Rössovi navíc poukázali na nesmyslnost požadavku ohledně použití původních materiálů.

Majitel dále poukazuje na skutečnost, že zděné štíty budovy zůstávají stále na svém místě. „Hasiči štíty obvykle shazují, aby se nezřítily do okolí. Zde se jim to souhrou náhod nepovedlo. Následoval požadavek památkářů na statický posudek a museli jsme utratit sto pětadvacet tisíc za zbytečnou fixaci štítů. Následně jsme s manželkou zjistili, že štíty jsou dostavbou z padesátých let,“ poznamenal Röss.

Rok dostavby ale podle památkářů nic nemění na historické hodnotě památky.

K rozporu přispěl i fakt, že památkáři jsou přesvědčeni o existenci mlynářské technologie, kterou měl majitel z místa ještě před požárem odvézt. „Nemohli jsme posoudit technologii mlýna ani její stav, protože nám majitel dne 24. května zabránil v prohlídce. Dnes již víme, že ji o den dříve vyklízel. Věc bude odbor školství kultury a památkové péče řešit jako přestupek. Podklady má od policie,“ podotkla mluvčí znojemské radnice Pastrňáková.

Majitel mlýna Vladimír Röss pakovaně poukazuje na to, že žádná takové zařízení v mlýně nebylo a že zmizelo již za dob totality.

z historie
Jednalo se o panský mlýn, který nechal postavit Michal Jan III. hrabě Althan v první čtvrtině osmnáctého století. Barokní budovu tvoří tři části – hospodářské stavení, obytná část a mlýnice, kterou požár zcela zničil. V roce 1782 připadl mlýn Michalu Gottfriedovi. Ve dvacátém století ho koupil Alois Grund, mlýn fungoval do roku 1953. Po restitucích získal syn Jaromír Grund dům zpátky. Později ho zdědil Petr Grund, který bývalý mlýn prodal v květnu letošního roku manželům Rössovým. Na začátku června mlýn vyhořel.

Nyní Rössovi zadají vypracování nového projektu a současně chtějí docílit toho, aby ministerstvo kultury vyjmulo barokní mlýn ve Vranově ze seznamu kulturních památek. „Je to jediná cesta, jak uchránit zbývající torzo od dalšího chátrání. Mýnu hrozí úplné zničení díky byrokratické smyčce do které jsme se dostali. Ta vedla k úplnému zablokování rekonstrukce,"postěžoval si Röss.

K jejich žádosti se připojil také městys. „Vnímám podmínky podnikatele jako velmi špatné. Navíc má záměr ponechat obvodové zdi i štíty tak, jak byly. Měnit chce pouze interiér. Mlýn už svému účelu nikdy sloužit nebude a je potřeba se přizpůsobit současné době,“ uvažoval starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra.

Vyjádření podával i Národní památkový ústav, který s vynětím nesouhlasí. „Mlýn neztratil ani po požáru z pohledu památkové péče svou hodnotu. Celý objekt včetně interiérů je zaměřený, neměl by být pro majitele problém postarat se o památkovou obnovu,“ tlumočil názor odborníků ředitel ústavu Zdeněk Vácha.

Požár mlýna policisté stále vyšetřují. „Vyšetřování stále není u konce,“ sdělila mluvčí znojemských policistů Lenka Drahokoupilová.