Výzkumníci získali odpovědi od lidí ze všech koutů republiky. Ačkoliv je jejich hodnocení většinou kladné, mají k úředníkům výtky. „Více než polovina dotazovaných si myslí, že nemají prostor k vyjadřování podnětů, jak chod veřejné správy zlepšit,“ uvedla jedna z autorek výzkumu Martina Rašticová.

Necelá desetina lidí se na úřadech setkala s korupcí. „Třetina z nich předstírala, že žádost o úplatek přeslechla, třetina jej odmítla a pětina lidí na protislužbu přistoupila,“ dodala Rašticová.

Proti neférovému jednání ve veřejné správě bojuje třeba organizace Oživení. „V Jihomoravském kraji jsme v minulosti upozorňovali například na problema-tický pronájem brněnského letiště. Také jsme sjednali advokátku pro zastupitelku z Kohoutovic, která se soudí kvůli cenzuře ve zpravodaji,“ řekl předseda sdružení Martin Kameník.

Kromě úředníků lidé v průzkumu hodnotili silné a slabé stránky různých institucí. „Jako kompetentní, čestné a přehledné oznámkovali lidé nejlépe katastrální úřady. Naopak ani v jedné z kategorií nijak zvlášť nevynikaly stavební úřady,“ sdělila výzkumnice Rašticová.

Přibližně polovina lidí si myslí, že úřady zveřejňují informace včas. Na prodlevy si stěžují hlavně lidé z obcí, kde žije mezi dvaceti tisíci a stem tisíc obyvatel.

Odborníci také zjišťovali, jak lidé komunikují s úřady na dálku. „Polovina respondentů uvedla, že vůbec nijak. Přibližně třetina dotázaných píše úředníkům e-maily a jen minimum lidí používá czechpointy nebo datovou schránku,“ shrnula Rašticová.

Lidé by podle ní uvítali, kdyby úředníci víc dbali o jejich potřeby. „Základ komunikace je naslouchání. Na některých úřadech lidé mají pocit, že to tak není,“ okomentovala Rašticová.

S tím souhlasí i Marie Bohatá z pražského Centra pro ekonomický výzkum. „Nestačí hodnotit úředníky podle nákladů a výkonů. Neméně důležité je i jejich působení navenek a zpětná vazba od lidí, kteří na úřady přicházejí,“ řekla.

DOMINIKA VRBECKÁ