VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vždy smrtelný. Africký mor prasat ohrožuje chovy na jihu Moravy

Jižní Morava – Jihomoravští chovatelé zavádí opatření na ochranu před africkým morem prasat. Nemoc patrně neovlivní ceny vepřového, problémy ale přináší obchodu.

29.6.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Vlastní oblečení vyměnit za jednorázové a před vstupem podstoupit dezinfekci. Takové povinnosti v těchto dnech čekají návštěvníky zemědělské společnosti Zemas Čejč na Hodonínsku. Jak už Deník Rovnost informoval, smrtící nemoc se objevila hned v sousedství: u Zlína. „Jsou to zatím jediná opatření, která v souvislosti s výskytem afrického moru máme. Ale spíš sem lidi vůbec nepouštíme," řekl tamní zootechnik Vladimír Lefner.

Cizí nemají přístup ani do AGRO družstva Petrovice na Znojemsku. „Zpřísníme i manipulaci se zvířaty. Vše bude pod větším dohledem,“ shrnul za družstvo Pavel Herman.

Nakažlivá choroba, kterou přenáší volně žijící zvířata, se do země dostala od divokých prasat. „Vyšetření prokázalo nákazu u dvou uhynulých kusů na Zlínsku. Zdroj nákazy a další okolnosti jsou aktuálně předmětem vyšetřování. Onemocnět mohou prasata domácí i divoká jakéhokoli věku. Choroba však není přenosná na člověka ani další živočišné druhy,“ ubezpečil mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Problémy tak vznikají jen chovatelům. „Mor je totiž pro prasata prakticky vždy smrtelný a neexistuje léčba ani prevence. Jakmile se do chovu dostane, znamená to jeho naprostou likvidaci,“ konstatoval ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal.

Zároveň upozornil, že výskyt nemoci na našem území může do určité míry omezit obchod s prasaty. Na cenu vepřového masa by však vliv mít neměl. „To by nastalo jen v extrémní variantě. Za současného stavu to nepředpokládáme. Jediný problém je na trhu s živými prasaty. Už máme první informace, že Bělorusové odmítli dodávku plemenných zvířat,“ zmínil Stibal. Že se zatím nemusí chovatelé na jihu Moravy bát, věří i jednatel Českomoravské myslivecké jednoty ve Znojmě Jaroslav Šumpich. „Dnes jsem se bavil s veterinářem a náš kraj zatím není v ohrožení. Ale předejít se moru bohužel nedá. Divoká prasata se za poslední roky přemnožila a tohle je jeden z negativních důsledků,“ podotkl Šumpich.

Veterináři připravují mimořádná opatření. Kolem místa nálezu zvířete vymezí pásmo, kde bude platit zákaz lovu divokých prasat. Chovatelé zároveň budou mít povinnost hlásit změny zdravotního stavu prasat domácích. Dopředu budou také muset informovat příslušnou krajskou veterinární správu o případné plánované domácí porážce prasete.

Pro drobné chovatele je podle Svazu chovatelů prasat také důležité si uvědomit, že se nemoc šíří kontaminovanými potravinami. „Prase zbytky nekrmím, takže se nebojím,“ reagoval například Petr Schejbal z Hustopečí na Břeclavsku.

Africký mor prasat• Africký mor prasat je vysoce nakažlivé virové onemocnění.
• Pochází ze subsaharské Afriky, nositelé jsou prase bradavičnaté a savanové.
• Inkubační doba trvá 3 až 19 dní.
• Prase domácí i divoké po nakažení do několika dní uhynou, africká divoká prasata jsou vůči viru imunní.
• Nemoc přenáší paraziti: klíšťáci. Šíří se také kontaktem a krmivem.
• Do Evropy se virus poprvé dostal v 2. polovině 20. století. V minulých letech se mor objevil v Polsku, Litvě, Gruzii, Rusku či na Ukrajině.
• Virus není přenosný na člověka.

Autor: Aneta Beránková

29.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Břeclavští fotbalisté ukončili podzimní část šestigólovým debaklem

Emma Julie Gronzíková, 12. listopadu 2017, 22.30, 50 cm, 3140 g, Břeclav
6

Novorozená miminka Břeclavska 46. týdne 2017

ONLINE ROZHOVOR: Ptejte se ředitele Českého rozhlasu Brno Jaromíra Ostrého

Jižní Morava – Před čtyřmi lety se vrátil do Brna z pozice šéfredaktora Dvojky Českého rozhlasu. Jako ředitel Českého rozhlasu Brno má za sebou čtyři roky bez přestávky a teď právě pracuje na rozdělení brněnského a zlínského studia.

Po nehodě tří aut na dálnici D2 u Velkých Němčic odvezly sanitky čtyři zraněné

Velké Němčice – Dopravní nehoda tří osobních aut v neděli odpoledne částečně omezila dopravu na dálnici D2. Řidiči se střetli krátce po poledni nedaleko Velkých Němčic.

Impulsy k tetování jsou různé. Je načase zbavit se předsudků, říká tatér Musil

Blansko – Sklepní doupě s lehátkem, chatrné osvětlení a pofidérní muž s tatérskou jehlou. Tento obrázek tetovacích salonů nám často vnucují béčkové filmy. Zažité představě zcela vzdoruje salon blanenského tatéra Jiřího Musila. Spíše než jako tatérské studio působí dojmem luxusně zařízeného kosmetického salonu. V pečlivě uklizené místnosti, které vévodí černé křeslo, nás vítá sympatický hubený muž. Ačkoliv sám prosazuje při tetování vysoké hygienické standardy, pozastavuje se nad přemrštěností některých norem. „Zdá se mi zvláštní, že nikoho stejnou měrou nezajímá výtvarná stránka. Občas s nadsázkou říkám, že úředníkům je jedno, jestli tam vytetuji lejno, hlavně když bude sterilní,“ směje se Musil.

Svezení Populárem probudilo vášeň. Muzeum motorismu ročně navštíví 10 tisíc lidí

Znojmo – Starou stíhačku, parní lokomotivu a především desítky historických motocyklů, aut a rozmanitých strojů. To vše sesbíral a před vystavením obnovil majitel znojemského Muzea motorismu Jan Drozd. Návštěvníky do staré vodárny u znojemské přehrady láká už desátým rokem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT