Jiná podobná lokalita v katastru Morkůvek není. „Je to jediné místo, kam můžete jít na vycházku, vzít s sebou děti, učit je něco o přírodě a ukázat jim chráněné rostliny,“ poznamenala žena.

Kvůli těžbě ubývá i vzácných rostlin. Rostou tam koniklece nebo hlaváčky. „Stížnosti od lidí mám takřka denně. Každý se ptá, co s tím budeme dělat, že nám les mizí, ale bohužel je to na soukromém pozemku. Takže s kácením asi neuděláme nic,“ reagovala starostka Brigita Petrášová.

Les je v obci už stovky let. I starostka potvrdila, že kácení přibylo až v posledních letech, ale nové stromy se nevysazují. „Starší lidé mi říkají, že děti dřív pomáhaly vysazovat nové stromky, dneska nic podobného nefunguje,“ uvedla.

Povolení těžby si starostka ověřovala na odboru životního prostředí městského úřadu v Hustopečích. Chystá se obrátit i na stejný odbor Jihomoravského kraje. „Je to evropsky významná lokalita a lidé nechápou, co má toto označení za smysl, když tam místo habrů a dubů roste akátí,“ rozčílila se Petrášová.

Na blízké Pálavě a v jejím okolí podobné problémy podle vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiřího Kmeta nemají. „Drtivá většina pozemků je v majetku Lesů České republiky a ty hospodaří podle hospodářských plánů, na kterých se s námi domlouvají. K těžbám, které vedou k odlesnění a potom absenci péče, u nás vůbec nedochází,“ konstatoval Kmet.

S vykácením části městského parku ani s výběrem stromů nesouhlasili před časem někteří obyvatelé Znojma. Radnice se však držela projektu a kritikům, i přes petici a demonstraci, vstříc nevyšla.

Peticí se také obyvatelé Veselí nad Moravou na Hodonínsku bránili obnově části zámeckého parku, při které padlo přes tři sta stromů. „Jsme rády, že naše snaha otřásla městským úřadem,“ sdělila tehdy jedna z iniciátorek Dana Švehlíková.