Několik tun odpadu odklidila výprava na Nelsonově ostrově. „Moře na pláže vyplavilo plasty, materiál z lodí jako rybářské sítě či kusy záchranných člunů,“ uvedl její vedoucí Pavel Kapler. Kromě pobřeží tam členové výpravy odklízeli nežádoucí materiály i ze stanice CzEco Nelson, kterou si Masarykova univerzita pronajala na sto let. Vědci také na Nelsonově ostrově zjistili, že se tam za poslední čtvrtstoletí výrazně změnila skladba druhů ptáků.

Poslední výpravy na Antarktidu v číslech

5 - tolika výprav na Antarktidu se zúčastnili brněnští vědci v uplynulých měsících
13 - tolik výzkumníků pobývalo v lednu a únoru na stanici na ostrově Jamese Rosse
12 - tolik let už výpravy z Brna na stanici jezdí
6 - tolik vědců pobývalo na Nelsonově ostrově

Kromě zmíněné výpravy vyjeli vědci z Masarykovy univerzity v posledních měsících na čtyři další expedice. Třeba algoložka Barbora Chattová se zúčastnila turecké antarktické expedice. Zkoumala rozsivky, mikroskopické řasy, které vytváří kyslík. „Za každý pátý nádech vděčíme rozsivkám. Žijí na celém světě, na Antarktidě ale existují druhy žijící pouze tam. Získala jsem řadu vzorků z míst, kde dosud nikdo jiný rozsivky nezkoumal. Určitě s týmem popíšeme nové druhy,“ řekla.

Stanice Masarykovy univerzity na Antarktidě
Polárníky na Antarktidě uvěznil led. Jejich návrat se zpozdil

Brněnští vědci vyjeli také na expedici na ostrov Jamese Rosse. Vzorky mikroorganismů si odtud dovezl mikrobiolog Ivo Sedláček. I on je přesvědčený, že s kolegy popíší nové druhy. Při dalším výzkumu bude tým zkoumat třeba to, zda by látky, které nalezené mikroorganismy vytváří, mohly posloužit jako náhrada umělých antibiotik. „Řada mikroorganismů také produkuje pigmenty, jež je chrání před ultrafialovým zářením, teoreticky je můžeme v budoucnu využít do opalovacích krémů,“ nastínil Sedláček, kam by až mohl výzkum mikroorganismů z Antarktidy vést.