Vstává brzy ráno a vyráží do ordinace. Vypisuje žádanky, recepty, neustále zvedá telefony. Domů se vrací večer a dlouhé hodiny opět vyřizuje žádanky a odpovídá na e-maily. Pokud má pohotovost v nemocnici, pendluje mezi případy a poštou. Sobota, neděle, každý den. Tak momentálně vypadá realita praktického lékaře a krajského předsedy Sdružení praktických lékařů Iva Procházky z Jedovnic na Brněnsku a řady jeho kolegů.

Covid jim komplikuje život stejně jako nemocničnímu personálu. „Nejprve poskytujeme akutní péči pro neinfekční pacienty. Od půl dvanácté přijímáme pacienty s příznaky infekčního onemocnění. Podle situace hodiny prodlužujeme. Poté musí sestřička dezinfikovat – podlahy, kliky, všechno. To je práce, na kterou jsme zvyklí a která by se dala zvládnout bez problému. Co je ovšem tragédie, jsou telefony a e-maily. Kdo v ambulanci nesedí, nedovede si to přestavit,“ popsal Procházka.

FN Brno poskytne speciální trauma tým pro záložní nemocnici na výstavišti.
Provizorní nemocnice na výstavišti v Brně: postaví do týdne, pro 300 nakažených

Vysoké nasazení mělo za následek, že lékaři museli omezit některé běžné úkony. Od pondělí jsou například zrušené vstupní a preventivní prohlídky do závodů kategorií jedna a dvě. Nahrazuje je prohlášení pacienta. „Usilujeme i o možnost odsunutí prohlídek pro sociální zabezpečení. To znamená kontroly důchodů, žádosti o důchody a podobně,“ uvedla brněnská lékařka Renáta Novotná.

Podle ní jsou tito pacienti mnohdy zdravotně hendikepovaní a patří do rizikové skupiny. Pobytem v čekárně tak zbytečně riskují. „Bylo by tedy vhodné platnost potvrzení důchodů posunout,“ doplnila.

Ilustrační foto.
Další rekord na jihu Moravy. Odklady operací pacienty neohrozí, zní z nemocnice

Až polovina případů, které doktoři v posledních týdnech řeší, souvisí s koronavirem. „Ve větších městech tvoří až polovinu práce covidoví pacienti,“ řekl krajský předseda Sdružení praktických lékařů Procházka.

Enormní zátěž však prožívají i v méně lidnatých oblastech. Dvacet až třicet telefonátů denně kvůli koronaviru a směrování na odběry nebo konzultace s pacienty je v ordinaci boskovické praktické lékařky Hany Konopáčové v posledních týdnech běžná věc. „Je to těžké, ale snažíme se vše zvládnout. Hodně pomohlo, že se recepty, žádanky a neschopenky dají vyřídit elektronicky,“ řekla lékařka z Blanenska.

Vysoký tlak a bolesti zad

Jedná se přitom o práci navíc. Ambulantní péče totiž funguje standardně a vysoký tlak a nevolnosti si dovolenou nevzaly. „Postupně se na nás přesunula obrovská část práce hygieny, která nestíhá. Momentálně děláme celé hygienické šetření. Samozřejmě po telefonu, což trvá mnohem déle. Poté musíme zvážit, zda pacienta pošleme na odběry – i to se přesunulo na nás – poučit jej o karanténě, informovat, kam má jít, co dělat, optat se na kontakty a podobně,“ popsala Novotná.

I přes velký mediální zájem, který kolem Covidu panuje, pacienti podle Novotné netuší, co mají a nemají dělat. „Byla bych ráda, kdyby tohle zaznělo: Je potřeba si uvědomit, že pokud lékař člověka pošle na odběr a ten je negativní, nemůže jít hned zpátky do práce. Karanténa i v případě negativního výsledku testu trvá deset dní. Ti, kteří na odběr nejdou, mají karanténu čtrnáctidenní,“ upozornila.

Lidé navíc dle lékařů nemají z viru obavy jako na jaře a ordinace navštěvují ve větší míře než při první vlně. „Praktik pak neví, jestli má brát lidi v čekárně, nebo telefony. Další problém je, že samozřejmě spousta lékařů a sester je Covid pozitivních a má nařízenou karanténu. Navíc nám uzavřeli školy a řada sester je doma s dětmi. Čili i toto nám výrazně komplikuje práci,“ doplnila Novotná.

Dle lékařů mohou Jihomoravané situaci zlepšit tak, že neakutní problémy budou řešit z domu přes e-mail nebo telefon. „Pokud by šlo o lehké potíže, zůstal bych doma. Nebudu riskovat, že v čekárně nakazím sebe, nebo někoho jiného. Obzvlášť, když mladý a sportující člověk mnohdy ani neví, jestli koronu má, nebo ne,“ zamyslel se Brňan Luděk Vepřek.

Rektorův apel

Právě z důvodu obrovského tlaku, kterému nyní praktičtí lékaři čelí, je pobouřilo veřejné prohlášení rektora brněnské Masarykovy univerzity Martina Bareše, v němž uvedl, že by stejně jako medici měli pomáhat v nemocnicích. „Je nemyslitelné, aby při takovém objemu práce sestry a doktoři chodili ještě na noční do nemocnice. Takový názor může pocházet jen od někoho, kdo práci praktika nikdy nezažil a neumí si to představit,“ komentoval Procházka.

Další brněnský lékař Tomáš Klobas byl ve své reakci smířlivější, avšak i podle něj není rektorovo jednání košer. „Možné je cokoli. Vše se dá nějak zorganizovat. Svou pomoc bych nabídl. Vadí mi především forma, kterou svůj apel pan rektor prezentoval. Mohl to udělat přes představitele našich organizací, kterých je hned několik. Takto to není ani profesionální, ani správné,“ vylíčil lékař.

Brněnské pěstitele takzvaných microgreens v podnikání paradoxně nakopla koronavirová pandemie a s ní související vládní opatření.
Brněnské pěstitele nakopla pandemie. Speciální rostliny nabízí na facebooku

Rektor na kritiku odpověděl na sociálních sítích. „Můj apel, spíše prosba směřovala, respektive směřuje hlavně na ambulantní specialisty. Mám sedmadvacet let praxe, vím, jak je nastaven systém zdravotní péče a dlouhodobě jsem přesvědčen, že každý ambulantní specialista, který čerpá finanční prostředky z veřejného pojištění, by se měl podílet na nemocniční péči,“ reagoval Bareš.