Duben 1919. První republika a pozemková reforma. Z rukou šlechty přechází část půdy z velkostatků do majetku rolníků.

Léto 1945. Benešovy dekrety. Na jejich základě stát Lichtenštejnům vyvlastňuje majetky úplně.

Současnost. Nadace knížete z Lichtenštejna i vládnoucí kníže Hans Adam II. žalují český stát. Chtějí po něm zpět nemovitosti zabavené podle nich nelegálně v roce 1945. „Lichtenštejnský rod vždycky odmítal nepravdivé obvinění, vymyšlené komunisty, že se vládnoucí kníže František Josef II. prohlásil za Němce,“ uvedl mediální zástupce žalující nadace Michal Růžička.

Za války Lichtenštejnsko zachovávalo neutralitu, nacistické hnutí tam podle historiků mělo slabou podporu. Nezávislost se kníže snažil udržet i na moravských panstvích. „Pokud si to německý režim v českých zemích násilně nevynutil, zůstali v lichtenštejnské administrativě čeští zaměstnanci,“ přiblížil břeclavský historik Miroslav Geršic.

Nic z toho členům rodu sídlícího na zámcích ve Valticích a v Lednici nepomohlo. V létě 1945 byli všichni občané Lichtenštejnska mající majetek v Československu označeni za Němce. „I když majetek rodu byl fideikomis (zakladatel jej zajišťuje pro rod ustanovením o jeho ne-zcizitelnosti a dědické posloupnosti – pozn. redakce), tedy nikoli soukromým majetkem knížete, došlo k jeho konfiskaci podle Benešova dekretu č. 12,“ popsal Geršic.

Lichtenštejnové poté opustili český stát a mezi ním a knížectvím, z něhož vyrostl hospodářský alpský lev, na desítky let utichly diplomatické styky. K jejich částečné obnově došlo až před deseti lety.

Dle nového občanského zákoníku by Lichtenštejnům na konci letošního roku vypršela lhůta, dokdy se mohou soudně domáhat zabaveného majetku.

Názory na právo rodu získat zpět nemovitosti se mezi lidmi různí. „Jen ať jim to vrátí, vzali to neoprávněně. Nebyli s nacisty,“ napsal na facebooku Roman Mareček.

Další diskutující upozornili, že stát již vložil hodně úsilí a zdrojů do oprav památek, třeba hojně navštěvovaného zámku v Lednici. „V podstatě nejsem proti, ale měli by vrátit dotace z EU, které byly investovány. A v tom pří-padě by se asi Lichtenštejnové hodně škrábali za uchem, jestli zámek chtít, nebo ne,“ přemítala Marcela Marková.

Případná změna majitele by podle lednické kastelánky Ivany Holáskové neznamenala katastrofu. „Rodina Lichtenštejnů má k Lednicko-valtickému areálu hluboký vztah,“ řekla.

Někdejší významná panství Lichtenštejnů na Moravě

Lednice (rok a způsob nabytí: 1249, koupě), zámek a celý Lednicko-valtický areál jsou zapsány v UNESCO
Valtice (1395, věno), zámek byl hlavním sídlem rodu do roku 1945
Bučovice (1597, věno)
Plumlov (1602, koupě)
Pozořice-Adamov (1604, věno)
Moravská Třebová (1622, koupě)
Uherský Ostroh (1622, koupě)
Břeclav (1638, koupě)
Olomouc (?, koupě)
Šternberk (1695, koupě)
Velké Losiny (1802, koupě)