Stav budovy se výrazně zhoršil hlavně v sedmdesátých letech minulého století. S opravami se začalo v roce 2007. „Dotkla se všeho od venkovních sportovišť a dětského centra po vstupní dvoranu,“ uvedla mluvčí Kanceláře architekta města Brna Jana Běhalová.

Právě opravenou vstupní částí prochází cvičenci každý den. „Předtím jsme opravili ještě dětské centrum. Hotová je tedy zhruba jedna třetina projektu,“ zhodnotil místostarosta Sokola Brno I Michal Doležel.

Při opravách jim jako vodící linie sloužila bohatá zásoba dochovaných fotografií a dokumentace. „Některé menší části jsou invencí současných architektů Petra Všetečky a Roberta Václavíka. Ve velké míře se ale řídili historickým stavem, řada míst je také repasovaných. Třeba přístupové schodiště bylo v minulosti zazděno. Znovu jsme jej zpřístupnili, i barevně odpovídá původnímu stavu,“ poznamenal Doležel.

V příštích letech se budova promění hlavně zvenčí. „Navážeme opravou fasády. Před námi je ještě rekonstrukce zázemí vrcholového sportu a regenerace. Také celé kulturní části s velkým sálem,“ vyjmenoval Doležel.

Letošní výročí na stadionu výrazně připomínat neplánují. „Chystáme publikaci o historii stadionu, zpracováváme také databázi celé sokolské architektury,“ doplnil.

Pozemek pro stavbu v místě bývalého hřbitova koupilo sokolské družstvo už v roce 1920. Za peníze z veřejných sbírek. „V první fázi tam postavili jednoduchý výstavní pavilon. Peníze z pronájmu pak použili na další výstavbu. Ve vypsané soutěži v roce 1926 zvítězil Jindřich Kumpošt, k projektu povolali ale Miloše Lamla, člena Devětsilu a architekta brněnských vysokých škol,“ uvedla v Internetové encyklopedii dějin Brna historička Milena Flodrová.

Rok po vypsání soutěže vkročili první sportovci na venkovní atletické hřiště. „Původní výstavní pavilon byl přebudován na největší společenský a koncertní sál v Brně s předsálím, galerií a šatnami, výstavba byla zakončena sokolským kinem, restaurací a kavárnou,“ dodala Flodrová.