Přikrmování je podle odborníků z jižní Moravy a Vysočiny vhodné až s prvními mrazy. Ornitolog David Horal z brněnské pobočky České společnosti ornitologické v něm ale vidí především výchovný efekt. „Rodiče dětem ukazují, že je správně se starat o druhé. A tím v nich prohlubují lásku ke zvířatům," podotkl Horal.

K přikrmování se staví spíše skepticky. „Nejsem jeho zastánce. V zimní přírodě zvířata najdou dost potravy. Živí se zbytky slunečnic nebo plody keřů," dodal Horal. Negativně krmení navíc vnímá i ornitolog z brněnské Mendelovy univerzity Jiří Foit. „Zimní krmení má někdy špatný dopad. Podle mnohých studií se přikrmovaní jedinci následující rok hůř rozmnožují," informoval. Podle vědců navíc potrava od lidí u zpěvných ptáků může opozdit zpívání za svítání až o dvacet minut. Někdy se stane, že zpěv vypustí úplně.

Na estetiku krmení upozornil také ekolog Mojmír Vlašín z Ekologického institutu Veronica. „Drobení rohlíků holubům nebo rozhazování zrní na chodníky znečišťuje veřejná prostranství," upozornil.

Na jižní Moravě a Vysočině přezimuje stále víc druhů ptáků. „Zima je u nás mírná. Proto tady zůstává například rehek, který jinak táhne na jih, nebo červenka," poznamenal ornitolog Zdeněk Machař z brněnského Ptačího centra.

Nízké teploty a velká vlhkost opeřencům škodí. „Trpí, když napadne hodně sněhu. Nemůžou v zemi hledat potravu. Naopak když je nad nulou, loví hmyz," dodal ornitolog Horal.

Machař upozornil, že pro opeřence je důležitá kvalitní strava. „Když už se lidé rozhodnou ptákům pomoct, měli by kupovat zrní a lojové koule v kvalitních prodejnách, které zaručí čerstvost," vyzval ornitolog. Dodal, že lidé mají přikrmovat, až když mrzne. „Při plusových teplotách se o sebe zvířata postarají sama," vysvětlil.

Zájem mezi zákazníky o krmení pro ptáky potvrdila majitelka chovatelských potřeb v Jihlavě Miroslava Šildbergerová. „Zimní krmivo prodáváme často. Jde o lojové koule, slunečnice nebo směsi semínek," sdělila majitelka.

Lidé vybírají podle svých možností. Na směsi je potřeba krmítko, kouli naopak jednoduše zavěsí na větev stromu. Nejlepší krmítka jsou podle odborníků přístupná ze všech čtyř stran. Kolem nich totiž často krouží krahujec, který loví menší ptáky. „Proto je důležité krmítka umístit ke keřům, aby se ptáci mohli schovat," upozornil Machař.

Dovnitř je podle něj třeba dávat jen tolik zrní, aby nezačalo plesnivět. Lidé ho mají kontrolovat každý den a zbytky semínek odstranit. Až poté teprve doplnit čerstvé krmivo.

Ekolog Vlašín doporučuje opeřence podporovat i výsadbou plodících stromů a keřů. „Ptáci plody zobou i v zimě a případně se v porostech také ukrývají. Vhodný je třeba jeřáb, bez černý nebo růže šípková," vyjmenoval ekolog.

Ptačí návštěvníky lidé nesmí krmit kynutým pečivem, zbytky z kuchyně nebo slanou potravou. „I jedno zrnko soli může některé z nich zabít. Třeba havrani trochu soli snesou a mají rádi odřezky masa," vysvětlil Vlašín.

Přikrmovat lze i sádelnými koulemi se zrním. „Jistota je použít lůj, protože ten se nikdy nesolí," řekl Vlašín. Pověšené koule upřednostňují sýkorky a zabraňují větším vrabcům a zvonkům potravu vyjídat.

EMA ZEZULOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

Pro zvětšení klikněte.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE.

Není třeba ptáky rozmazlovat. Počkejte až na první mrazy, říká Čejka

Žďár nad Sázavou - Nadcházející zima tradičně kromě lidí nepříjemně zasáhne i zvířata. Při větších mrazech a přívalech sněhu trpí také ptáci, kteří za potravou často létají do krmítek. „Na dokrmování je ale ještě čas, hlavně je třeba dbát na kvalitu," tvrdí člen České společnosti ornitologické a Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Jaromír Čejka.

Stěhovaví ptáci odlétli za teplem, ale spousta druhů u nás zůstává i přes zimu. Které nejčastěji?

Dravci, sovy a ptáci žijící při vodních tocích, jako je třeba ledňáček nebo skorec vodní. Pak samozřejmě známá část pěvců, zejména sýkory a další druhy, které můžeme běžně vidět v krmítkách. Nesmíme zapomenout ani na krkavcovité, mezi něž patří právě krkavec, vrány, kavka, straka nebo sojka. Jsou to velmi odolní ptáci, kteří ve střední Evropě přečkávají zimu.

Objevují se v krmítkách také některé vzácné druhy?

Jasně. Lidé nás často kontaktují, když spatří nějaký tažný druh, který k nám v zimě přilétá ze severních částí Evropy. Loni jsme tu měli nádherný případ, když se ve Žďárských vrších usadila sovice krahujová.

Pořádná zima zatím ještě nezačala. Mají lidé přesto ptáky začít přikrmovat již teď?

Někteří sice krmítka už plní, ale není třeba ptáky dopředu rozmazlovat. Ještě je čas, ideální je začít až v okamžiku, kdy teploty začnou padat pod nulu.

Co přesně jim pak lidé mají nachystat?

Ptactvo můžeme velmi obecně rozdělit na semenožravé a hmyzožravé. A podle toho je vhodné jim potravu do krmítka připravit.

Co naopak rozhodně vynechat?

Obrovská chyba je, že jim často dávají zbytky od stolu. Ptáky nesmí přikrmovat tím, co bylo tepelně upravené. V žádném případě jim také není vhodné dávat rohlíky, vánočky nebo drobky chleba.

Takže vánočním cukrovím je o svátcích asi neuctí…

To rozhodně ne. Měli by jim dávat všechno takzvaně v syrovém stavu. Pro ty hmyzožravé je ideální syrový lůj. Vhodná jsou také slunečnicová semena. Pro semenožravé jsou dobrá jakákoliv semena pocházející z Evropy.

Na internetu koluje spousta návodů, jak vyrobit krmítko. Také obchody se předhánějí v nabídkách. Jak má ideálně vypadat?

Správné krmítko musí být hlavně co nejvíc otevřené. Pokud je čtvercová základna, pak jedna strana může být plná. Zbytek je ale třeba nechat otevřený tak, aby ptáci viděli okolo sebe, jestli jim nehrozí nebezpečí. Důležité je také umístění krmítka. Není vhodné ho dávat na otevřené prostranství, kde silně profukuje. Ideální je kousek od stromu nebo keře. Pro ptáky to znamená bezpečný přílet i odlet.

HELENA ZELENÁ KŘÍŽOVÁ