Kliknutím zvětšíteStopnul letadlo, spal zadarmo v pětihvězdičkových hotelech a strávil dlouhé hodiny rozhovory s majetnými a vlivnými lidmi. I jeho loni v prestižním žebříčku magazínu Forbes zařadili autoři mezi třicítku úspěšných osobností pod třicet let. „Toužil jsem poznat svět úspěšných a bohatých. Prostřednictvím této cesty se mi to podařilo z mnoha stran," tvrdí Gálik.
Proč jste se vydal na cestu kolem světa?
Loni jsem udělal několik zásadních chyb. Úspěch mi stoupl do hlavy a myslel jsem si, že se mi povede vše, na co sáhnu. Spletl jsem se. Nevyšlo mi pár větších projektů, rozpadlo se mi manželství. Měl jsem chuť se na všechno vykašlat a odejít. Napadlo mě proto, že bych jel stopem někam daleko. Jedna myšlenka vedla ke druhé a nakonec z toho vznikl richhike napadlo mě, že bych cestoval po světě stopem, ale pouze s bohatými a zajímavými lidmi.
Jak takové stopování vypadá?
Úplně jinak než to běžné. Nestojíte u cesty s palcem nahoru. Podstatou je cestovat od jednoho člověka přímo ke druhému. Poprosil jsem jednoho úspěšného kamaráda, jestli by mě nehodil k někomu dalšímu. Souhlasil a vzal mě do Prahy. Tam jsem danou dámu poprosil, aby mě zase spojila s někým dalším. A tak dál. Nakonec jsem objel svět. Šlo to postupně. Maserati kamaráda vedlo k mercedesu jiného člověka, mercedes vedl k BMW… A stejné to bylo s ubytováním. Pokoj pro hosty vedl k domu pro hosty a ten vedl k pětihvězdičkovému hotelu.
Jak to, že na to bohatí přistoupili?
Cesta byla součást mé výzkumné práce. Odborně se totiž zabývám psychologií bohatých. Zajímá mě, jestli peníze udělají člověka šťastným, jak bohatí přemýšlí, jak se chovají. Na cestě jsem vedl rozhovory na téma filantropického chování. Zjišťoval jsem, jak se bohatí snaží změnit svět kolem sebe. To byl hlavní důvod, proč mě byli ochotní ubytovat a přesouvat. Kdyby moje cesta neměla smysl, nedělali by to. Takhle ale věděli, že se mnou se určitě nudit nebudou. Každý rád sdílí moudrost, kterou za svůj život nashromáždil. Ochotně jsem jejich slova poslouchal a zapisoval.
Splnila cesta svůj účel?
Určitě ano. Můžete sice rozdat tisíc dotazníků a položit stovky otázek, ale nikdy nezískáte tak jedinečný vhled do problému, jako když se s cílovou skupinou bavíte tváří v tvář dlouhé hodiny. Hostitelé mi také ukázali hezkou i stinnou stránku bohatství. Od té doby vím, že jim skutečně není co závidět. Všichni vidíme jen velké domy a krásná auta. Ale oběť, kterou mnozí museli podstoupit, jsem si neuměl ani představit.
S kterými osobnostmi jste se na cestě setkal?
Všechno to byli vesměs podnikatelé. Výjimka je možná český hokejista Dominik Hašek. Jak jsem se jednou dostal do té byznysové sítě, už mě jeden podnikatel předával dalšímu.
Odmítl vás někdy někdo?
Jen jedinkrát. Hostitelka v Los Angeles mě chtěla propojit s jednou svojí známou, ale ta řekla, že neznámého cizince neubytuje.
Vaši hostitelé vám zajišťovali cestu i ubytování. Utratil jste vůbec něco?
Neutratil jsem ani korunu. Může se to podařit, pokud stopujete na správném místě. Každý den cesty je nezapomenutelný. Za tři měsíce jsem jezdil na koni, letěl soukromým letadlem, řídil lamborghini, koupal se ve vodopádech i v Tichém oceánu. Pravda ale je, že tyhle zážitky jsou nic oproti rozhovorům dlouho do noci u sklenky vína.
Dostal jste se i na místo, kam se běžný smrtelník nepodívá?
Například na večírek v Hollywoodu u jednoho filmového producenta. Na ten večer nezapomenu do konce života. Pokud si umíte představit šílenou kalifornskou party, tak přesně taková byla.
Navštívil jste čtyři kontinenty. Ve kterých zemích jste byl a které místo vás nejvíc zaujalo?
Postupně jsem cestoval přes Německo, Francii, Spojené státy, Indonésii, Singapur, Malajsii, Šrí Lanku a pár dalších zemí. Celkem neočekávaně mě nejvíc dostal ostrov Bali v Indonésii. Cestoval jsem tam přes člověka, který mě tam chtěl seznámit se svou učitelkou jógy. Nakonec jsem tam zůstal tři týdny a úplně jsem józe propadl. Naučil jsem se meditovat a pochopil jsem, že i obyčejné dýchání dokáže člověka naplnit radostí víc než let balonem.
Jste dál v kontaktu s lidmi, se kterými jste se při cestě seznámil?
Zůstali mi neuvěřitelní přátelé. S hollywoodským producentem Frankem Fitzpatrickem si voláme nejméně jednou měsíčně. Podnikatel Rajesh Setty za mnou posílá všechny svoje kamarády, kteří zabloudí do střední Evropy. V kontaktu jsem zůstal se všemi, koho jsem navštívil. Strávíte-li s někým dva nebo tři dny a bavíte se o všem možném, tak přátelství vznikne rychle. A pokud si rozumíte, tak i dlouho vydrží.
O zážitcích z cesty jste napsal knihu Jak jsem stopoval letadlo. Četli ji lidé, kteří vám na cestě poskytli přístřeší?
Každému šly do ruky jedny z prvních výtisků. Takže četli a zatím si nikdo nestěžoval. Horší to mají ti, kdo nemluví česky, ti si tam toho moc nepřečtou.
Znáte někoho, kdo cestoval podobným způsobem?
O nikom takovém jsem neslyšel. Ale několik lidí mě už kontaktovalo s pár dotazy, protože cestu zvažují. Zatím však nevím o nikom, kdo by se k tomu opravdu odhodlal.
Přednášíte studentům na univerzitách. Vyprávíte jim někdy zážitky ze své cesty?
Ne. Zážitky z cest na akademickou půdu nepatří. Když se mě zeptají mimo školu, rád všechno povykládám, ale na přednáškách se věnujeme tomu, co je v sylabu.
Při stopování po světě jste poznal mnoho úspěšných lidí. I vás magazín Forbes zařadil mezi třicet úspěšných lidí mladších třiceti let. Jak jste toto ocenění vnímal?
Byl to pro mě obrovský závazek. Necítil jsem, že bych si to nějak extra zasloužil. Říkal jsem si, že musím aspoň v budoucnu dokázat, že to nebyla jen náhoda. Ostatní na tom seznamu jsou neuvěřitelně úspěšné osobnosti vítězové olympiád, známí umělci, podnikatelé. Autorů žebříčku jsem se pak ptal, proč jsem se tam objevil. Znám mnoho lidí, kteří tam nebyli, a přitom by si to určitě zasloužili víc.
Vyzkoušel jste si také podnikání. Kdysi jste založil krejčovství pánských obleků Galard. Jak jste se k něčemu podobnému dostal?
Byl to pro mě takový podnikatelský experiment. Viděl jsem, že v zahraničí se prodávají na míru šité košile a obleky za astronomické ceny. Říkal jsem si, že pokud dokážu zabezpečit stejnou kvalitu za nižší cenu, bude se tomu dařit i tady u nás. Za pár měsíců jsem zjistil, co, kde, jak a za kolik dokážu vyrobit, a spočítal jsem si, že mi stačí prodat relativně pár kusů na to, aby byla firma zisková. Pustil jsem se do toho a najednou jsem každý měsíc prodával všeho víc a víc.
Proč jste zvolil krejčovství? Měl jste k tomu řemeslu nějak blízko?
O krejčovině jsem neměl ani ponětí. Vše jsem se učil od začátku. Ale když člověk chce, naučí se rychle cokoli. Šít jsem nikdy nemusel, staral jsem se hlavně o design a o obchod celkově.
Bylo náročné vybudovat firmu od nuly?
Bylo to nepopsatelně náročné, ale zároveň to šlo tak nějak přirozeně. Jednoduše, člověk méně spí, nemá víkendy a obětuje tomu všechno. Ale stojí to za to. To nejdůležitější však je, že bych to vůbec nezvládl bez mé tehdejší partnerky. Je chyba, když si lidé myslí, že je to moje zásluha. Bez její pomoci, podpory a nekonečného množství odvedené práce by Galard nikdy neuspěl.
Kdo tvořil vaši klientelu?
Podnikatelé, manažeři, právníci… Začalo to tak, že jsme oslovili asi deset známých v našem okolí, jestli by nás nespojili s úspěšnými kamarády, kteří by mohli mít o produkty zájem. Ty jsme pak poprosili, aby nás doporučili dál. Takhle jsme se za rok dostali ke stovkám zákazníků a na marketing jsme nemuseli dát ani korunu. Stálo to ale neskutečně moc času a energie. Na druhé straně, když máte prémiový produkt, nemusíme oslovit masy, a tím pádem nepotřebujete tolik utrácet za reklamu.
Věnujete se podnikání v oblasti pánského krejčovství dosud?
Už ne. V roce 2013 jsem společnost prodal a začal se věnovat dalším projektům. Pro mě byl Galard opravdu hlavně experiment. Krejčovina je fascinující řemeslo a móda je nádherný obor lidské činnosti. Nicméně nechtěl jsem každý den přemýšlet nad tím, kolik prodám košil a které látky nakoupit na příští sezonu. Věděl jsem, že chci jít o dům dál a poznávat i další světy.
Chystáte se na nějakou další cestu?
Můžu s jistotou říct, že toto stoprocentně nebyla moje poslední cesta netradičním způsobem. Je to extrémně nakažlivé. Ten adrenalin, poznání, pocit, že žijete naplno… Tomu se nic nevyrovná.
Procestoval jste svět. Uvažoval jste, na základě zkušeností z vaší cesty, že byste se přestěhoval do zahraničí?
Mám to tady velmi rád a v České republice jsem doma. Máme nádhernou krajinu a skvělé jídlo. Je tady bezpečně a česká společnost je na vysoké úrovni. Máme být za co vděční.
22
1
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
