Pohroma. Tak vnímají situaci v meruňkových ale třeba i třešňových sadech ovocnáři na samém jihu Moravy. Tam totiž kvůli velmi teplé zimě a teplu březnových dní vykvetly meruňky, broskvoně i třeba mandloně téměř o dva týdny dříve než bývá obvyklé. Teď je zničil mráz.

Patrně nejhůře je na tom aktuálně společnost Pomona Těšetice. Jejich sady nedaleko Znojma mrazy posledních dní téměř zdecimovaly. „Teploty se pohybovaly kolem mínus čtyř, při zemi až mínus sedmi stupňů. Zkušenosti mi napovídají, že to bude velmi kruté. Stále to ale vypadá, že některé stromy přežívají. Definitivně stav vyhodnotíme asi za tři až čtyři dny,“ uvedl ředitel ovocnářské společnosti Ivo Pokorný s tím, že poškození se může blížit ke stu procentům sadů.

Vrásky na čele mají kvůli mrazům také v nedaleké Slupi. Tamní ovocnáři obhospodařují více než padesát hektarů sadů. „Škody jsou poměrně velké, na hodnocení je ale brzy,“ konstatoval jednatel společnosti Ökoplant Slup Tomáš Letocha.

Značné poškození meruněk evidují také pěstitelé z Velkých Pavlovic na Břeclavsku. „Záleží v jaké fázi kvetení stromy byly. Zatím můžeme mluvit o poškození mezi sedmdesáti až devadesáti procenty ploch. Potíž  také bude, zda to, co zbylo bude nebo nebude opylované. Předpověď počasí také není příznivá, má totiž přijít další vlna mrazů. Naposledy takto mrazy škodily v letech 2016 a 2017,“ připomněl sadař Jan Krejčiřík.

Podle Tomáše Nečase z Ústavu ovocnictví Mendelovy univerzity v Brně meruňky obvykle vykvétají přibližně v intervalu od 23. března do 20. dubna. „Vlivem letošní extrémně teplé zimy je rozdíl oproti doposud zaznamenaným raným termínům kvetení jedenáct dní oproti ranému roku 2019, což je opravdu mnoho. I velmi pozdně kvetoucí odrůdy vykvetly nebo vykvetou za této nepříznivé situace v tomto týdnu,“ konstatoval Nečas.

Druhým problémem podle experta je také poměrně brzký výstup z období klidu. „Pravdou je, že k významnému poškození raně kvetoucích odrůd došlo již 15. března, kdy teploty klesly na mnohých místech pod mínus tři stupně Celsia. Tento týden a prognózované teploty pod bodem mrazu smutné dílo přírody jen dokončí,“ naznačil Nečas.

S hrůzou v očích sledují situaci na Znojemsku a Břeclavsku pěstitelé z okolí Brna. Katastrofální škody měli v roce 2016 a 2017 v Sadech Starý Lískovec na Brněnsku. „Také u nás mrzlo. Měli jsme i pět a půl stupně pod nulou. Na rozdíl od jihu Moravy u nás meruňky ještě nejsou v plném květu, takže škody ještě nemáme, ale očekáváme je. Jak to dopadne se projeví až za týden či deset dní. Myslíme na naše kolegy v nižších polohách. Morava je v plném květu a mě jímá hrůza, když vidím, co se na Znojemsku a Břeclavsku děje,“ řekl Deníku Rovnost předseda družstva Vít Blaha.

Jak se neúroda projeví na ceně letošních meruněk není v tuto chvíli jasné. „Uvidíme, jaká bude ekonomika a jaká bude v létě kupní síla. Koronavirus ovšem ekonomice ubližuje už nyní,“ naznačil pěstitel Krejčiřík.

Cena meruněk se obvykle pohybuje od dvaceti do osmadvaceti korun za kilogramu, někdy u kvalitnějších i více.

Podle předpovědi meteorologů má na přelomu března a dubna opět mrznout.