Zohornovi už slaví předem. Jeden ze synů titul získá

Nervozita stoupá, finalisté hokejové extraligy se chystají na napínavé bitvy, zato na Vysočině už chladí šampaňské.

Alespoň v domě Zohornových. Hokejová rodina od semifinále ví, že se brzy s hokejovou trofejí pomazlí. Rodiče Jitka a Ondřej však stále řeší klíčovou otázku. Přijede domů jako novopečený mistr syn Hynek z Brna, nebo jeho starší bratr Tomáš z Pardubic? „Našim jsem říkal, že on už trofej má, teď je řada na mně,“ usmívá se jedenadvacetiletý Hynek.

Ten si v brněnském dresu užívá první extraligovou sezonu a hned si ji protáhl na nejdelší možnou dobu. „Je super, že se dostal až tam,“ přeje mu čtyřiadvacetiletý Tomáš.

Už zná mistrovské pocity, trofej získal s Pardubicemi před dvěma lety, ale rád by zažil repete. „Věřím, že to zvládneme,“ hlásí.

Je jasné, že ať už finále dopadne jakkoliv, podepíše se pod pohár jméno Zohorna. „Těšíme se moc. Na zápasy se samozřejmě pojedeme podívat. Jezdíme i v sezoně, navíc teď bude finále a to si samozřejmě nemůžeme nechat ujít,“ říká otec Zohorna.

Přejí oběma

Komu fandit? Možná trochu úsměvná otázka, jenže se nabízí. „Jak už Tomáš někde říkal, fandíme oběma, vyvažujeme to,“ usmívá se otec úspěšných synů. „Přejeme oběma hlavně, aby se jim dařilo a je jedno, kdo z nich vyhraje,“ dodává.

Ačkoli ani jeden z rodičů závodně nesportoval, jejich synové v hokeji prorazili. „Oba jsme s manželkou vždy sportovali jen rekreačně, jediné sportovní geny mohou mít snad po dědovi,“ zamýšlí se Ondřej Zohorna.

Jejich synové se ve světě velkého hokeje prosadili. „Kluci odmala sportují, v první třídě začali chodit na hokej, aby využili volný čas a měli nějaký koníček. A že se prosadili a daří se jim? To je talent od Pána Boha,“ tvrdí otec.

Oba bratři měli podobné hokejové začátky, teprve v dorosteneckém věku jejich cesty nabraly trochu jiný směr. „S hokejem začínali v Chotěboři, ale poté přešli do Havlíčkova Brodu. Viděli jsme, že mají na víc,“ přibližuje. „Tomáš pak šel po základní škole do Pardubic a dva roky byl v Kanadě,“ pokračuje otec. Hynek za oceán nezamířil, prošel juniorkou Slavie, prvoligovým Havlíčkovým Brodem a loni v létě si jej vyhlédla Kometa.

I když bratři nosí stejné jméno, na ledě jsou rozdílní. „Tomáš je důraznější, já techničtější,“ povídá Hynek.

Dost možná se brzy v extralize dočkají třetího do party. Ve stopách starších bratrů jde i nejmladší Radim, který nastupuje za havlíčkobrodské dorostence. „Bohužel letos měl špatnou sezonu, protože byl zraněný,“ uzavírá otec.

Tomáš radí a já ho poslouchám, usmívá se Hynek

Brno - Před dvěma lety vítal bratra Tomáše jako extraligové mistra. Teď s ním brněnský útočník Hynek Zohorna může srovnat mistrovské skóre. Hned v první sezoně v nejvyšší soutěži. A po vzájemném souboji. „Doma si na nástěnku věšíme medaile. Teď se uvidí, zda ta moje bude zlatá, či stříbrná,“ směje se Hynek.

Je to pěkný pocit těšit se na finálovou sérii proti bratrovi?

Rozhodně. Bude to vyhecované. S bráchou si určitě zavoláme před zápasem. Navzájem se povzbudíme.

Voláte si v sezoně často?

Teď jsme to ještě nerozebírali, ale v sezoně se spolu normálně bavíme. Skoro po každém zápase.

Co na to vaši rodiče, zamotali jste jim hlavu…

(Smích) Našim jsem říkal, že Tomáš už pohár má, teď je řada na mně. Doufám, že ho získám. Možná se rodina rozdělí. Mamka si vezme pardubický dres, taťka zase komeťácký. Ať má každý něco.

Komu ale nejvíc fandí?

Jsme tři kluci hokejisti, všechny nás povzbuzují. Je jim jedno, kdo vyhraje, doma už pohár mají. Teď je to mezi mnou a Tomášem.

A koho podpoří nejmladší bratr Radim?

Toho jsme se ještě neptali. Možná by byl jeden z nás potom naštvaný. (smích)

Váš starší bratr už má v extralize něco odehráno. Jak spolu vycházíte?

Tomáš má větší zkušenosti. Radí nám a já ho poslouchám, stejně jako Radim.

V čem se liší váš styl hry?

On je důraznější. Odehrál víc utkání, je i vyčuranější. Já jsem spíš technický.

Povahově jste si podobní?

Jsme každý jiný, ale máme dobrý vztah. Doma je jiný než na ledě. Všechno si bere až moc a pak se se mnou třeba nebaví. Já vše házím za hlavu. Ale flegmatik nejsem.

Hned v první sezoně v extralize saháte po nejcennější trofeji. Jak to berete?

Jsem hrozně šťastný. Nečekal jsem, že se dostaneme do finále. Odehrál jsem docela dost zápasů a bál jsem se, že na mě ke konci play off padne únava. Ale zatím je to dobré.

Jaká byla reakce rodičů na to, že si proti bratrovi zahrajete?

Říkali, že je to úžasné a chladí šampáňo. (smích) Máme doma nástěnku, na kterou si věšíme medaile a úspěchy. Teď se uvidí, zda ta moje bude zlatá, či stříbrná. (ceh, pam)

Rvačka s bráchou určitě nehrozí, ujišťuje Tomáš

Pardubice - Je starší, zkušenější a hlavně už ví, jaké to je získat titul. Tomáš Zohorna věří, že k trofeji z roku 2010 přidá další. „S Hynkem se určitě budeme hecovat,“ vtipkuje pardubický útočník.

Bratři Zohornové proti sobě stojí ve finále. Nepřipadáte si jako v divokém snu?

Pro oba je to neuvěřitelné. Hlavně nikdo nečekal, že se Brno dostane tak daleko. Hrají fakt výborně, nebude to s nimi nic lehkého. I tak věřím, že bráchu porazím.

Uskutečnila se už doma oslava?

Rozhodně. Rodiče jsou šťastní, že jsme s bráchou ve finále. Brno tam bylo dřív, pak záleželo na nás. Jsem moc rád, že je Liberec za námi a jdeme na Hynkovu Kometu.

Před sezonou jste se vsadili: kdo vyhraje rodinné bodování, dostane od druhého sud piva. Dojde na podobnou sázku i před finále?

To nevím. Kdo vyhraje titul, bude oslavovat, a někdo ze Zohornů to bude určitě. (usmívá se) Je super, že se brácha už ve své první extraligové sezoně dostal do finále.

Jak máte v rodině rozdělené fandění? Maminka přeje vám a otec Hynkovi?

To ne. Když jedou do Brna, fandí Brnu. Když do Pardubic, tak nám. Kdyby finále skončilo 4:3, líbilo by se to mně i jim.

Kdy jste si s Hynkem naposledy volali?

Když vedli nad Plzní 3:0. Říkal jsem mu, že mají dobře nakročeno a že se do finále určitě dostanou. A kdy jsme se viděli? Už je to dlouho. Asi když u nás hrálo naposledy Brno. Teď si to vynahradíme.

Počítám, že před finále se už bavit nebudete…

Ale jo, proč ne? Myslím, že se budeme hecovat.

Můžete se při vypjatém zápase i poprat?

Ne. K tomu nemůže dojít.

Co když budete mít za úkol ztrpčovat bratrovi život, podobně jako ve čtvrtfinále Ujčíkovi s Burgerem?

Tak ať. Je to hokej, brácha je protihráč, emoce budou pracovat na maximum. Obě mužstva mají skvělou úroveň. Budou to úžasné zápasy.

Řekněte mi, kdo v dětství víc vyhrával?

Jak kdy. On se totiž do toho ještě montoval třetí brácha, Radim.

Víte, komu bude přát?

Radim je rád, že jsme oba ve finále. Držet pěsti bude mně i Hynkovi. Už teď je jisté, že po sezoně uvidí pohár a sáhne si na něj. Zklamaný nebude. (šp)