Zvěř trpěla donedávna tuhými mrazy, nyní se potýká se sněhem. „Pod sněhem těžko hledají potravu bažanti nebo koroptve. Přikrmujeme i srnčí a další zvěř, a to ovsem nebo ječmenem. Každý myslivec má svůj rajón, o který se stará. Krmelce doplňujeme zpravidla o víkendech, v případě potřeby ale i častěji," sdělil jednatel Českomoravské myslivecké jednoty ve Znojmě Jaroslav Šumpich.

Pšenici i kukuřici pro bažanty a cukrovou řepu pro ostatní zvířata chystají myslivci rovněž na Hodonínsku.

Velké nebezpečí pro zvěř představují v zimních měsících vedle nedostatku potravy také psi, které berou majitelé na procházky. „Pes se rozběhne za srnkou a ta běží jako o život. Když si v mrazu lehne uřícená na zem, dostane zápal plic a uhyne," popsal lesní správce z Bzence na Hodonínsku Ivan Černý. Podobné zkušenosti mají i v ostatních jihomoravských regionech.

POLÍČKA PO SKLIZNI

Myslivci na Břeclavsku se snaží zvěři usnadnit přístup k potravě tak, že zakládají menší políčka. „Po sklizni zůstává holá planina. Na políčkách vysazujeme směs, například s kukuřicí. Zvířata je mohou využít až do jara. Tam, kde to není možné, máme samokrmítka, která pravidelně doplňujeme. Přikrmování je i ochrana pro vinaře. Bez dostatku potravy se totiž může stát, že zvěř vběhne do vinic," řekl předseda mysliveckého sdružení v Rakvicích na Břeclavsku Radek Švarc.