„Pocit, když vidíte děti, jež prožívají nejkrásnější část života ve válce, nikomu nevysvětlíte. To se musí zažít,“ snaží se po návratu zprostředkovat svou zkušenost. S sebou měl povinnou výstroj: helmu a neprůstřelnou vestu. 

Mojcek se živí se jako instalatér. Předtím sloužil ve výsadkové rotě v Bučovicích a v Afghánistánu, v Bagramu na misi strávil půl roku. Dodnes dokáže využít zkušenosti z válečného prostředí. Hodily se mu i na nynější cestě na Ukrajinu. 

Vránův mlýn v blízkosti břeclavského zámku.
VIDEO: Měla Břeclav zachránit Vránův mlýn? Starostové popsali, proč to nešlo

„Když už jste na místě v blízkosti válečné zóny, kde to všude kolem bouchá, stres a strach si nemůžete připustit. Nemá to cenu a ničemu to nepomůže. Víte, že je pouze náhoda, jestli vás to trefí. Naopak musíte vědět, jak se strachem nakládat. Mě třeba nutí být pečlivý v přípravě na cestu. Týká se to věcí, které mohu ovlivnit, třeba poskytnout první pomoc,“ říká Mojcek.

Navzdory zkušenostem si rizika uvědomuje. „Byl jsem tam proto, abych pomohl lidem. Je třeba splnit úkol a vypadnout pryč,“ tvrdí.

Důležité je podle něj také být oporou týmu a případné šíření nejistoty mezi ostatními včas zarazit. Ani on sám ale není ze železa. „Panickou hrůzu mám třeba z návštěvy finančního úřadu a podobných záležitostí. To je pro mě větší výzva než bojové podmínky,“ směje se Mojcek.

Mince, ilustrační snímek.
Místo deseti dvanáct korun. Za jízdné po Břeclavi lidé zaplatí od března více

Na cestě Ukrajinou v dodávce ho překvapila chudoba a zničená krajina. Ale také pohostinnost místních. „Silnice jsou tam rozstřílené a v hrozném stavu, po dálnici jedete dvacítkou. Blíž k bojové zóně jsou krajina, vesnice i města zdevastované, rozstřílené. Když jsme ale přijeli do cílové nemocnice, pohostili nás tím nejlepším, co měli. Dali nám veku, salám a vodu. Rozdělili se o to nic, co mají. Bez rozmýšlení,“ oceňuje Mojcek.

Při třicetihodinové cestě přespávali členové týmu v dodávce, poté se zvukovou kulisou války strávili noc v rozstříleném hotelu či rozbořeném baráku. A jakkoliv šílená se může situace zdát nově příchozímu, tamní obyvatelé udivují posunutou mírou strachu.„Jsou velmi unavení, ale vůči strachu si vypěstovali určitou míru apatie. Poznáte, kdo je nový a reaguje citlivě a kdo je naopak v tomto prostředí delší dobu, či jinak na něj zvyklý,“ srovnává Mojcek.

Silniční most v břeclavské městské části Poštorná je ve špatném stavu. Čeká na opravu.
Opravy mostu na hlavním tahu Břeclaví začnou letos. Postaví provizorium

O popularitu nestojí, také proto, že válka na Ukrajině zasahuje i do našeho prostoru, byť nepřímo. „Jsme její součástí v kyberprostoru a samotné území Ukrajiny je velmi blízko naší republiky. Není pravda, že se nás válka netýká,“ upozorňuje.

S členy týmu se chce na Ukrajinu s pomocí ještě vrátit. Další cestu plánují až nasbírají další dary od dobrovolníků. „Může to být zdravotnický materiál a přístroje nebo hračky pro děti. Kontaktují nás jednotlivci nebo i sdružení, která je sbírají," dodává. Na Břeclavsku mohou zájemci darovat věci například v Jihomoravské komunitní nadaci Zlaty Maděřičové v Moravské Nové Vsi.