Proč se nemůžeme jít podívat k Obelisku? Kdo schválil zamezení vstupu? A je to vůbec legální, když je pomník součástí Lednicko-valtického areálu, který je zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO?
Desítky podobných komentářů se před pár dny objevily na sociální síti Facebook. Diskuze se rozpoutala pod jedním z příspěvků, který popisoval jednotlivé drobné stavby z pera předního lichtenštejnského knížecího architekta Josepha Hardtmutha.
Obelisk, mezi místními více známý jako Facka, se totiž nachází v soukromé stejnojmenné oboře břeclavského podnikatele Františka Fabičovice. Přístup k němu je zhruba už rok omezený. Zmizela branka, kterou se lidé v určené otevírací době do více jak pět set čtyřicet hektarů rozlehlého areálu mohli volně podívat.
„Zajímalo by mě, a určitě i veřejnost, kdo to povolil, a proč tomu tak vůbec je. Pokud by se podařilo docílit zpřístupnění památky, bylo by to fajn. Zpočátku bylo možné chodit hlavní branou. Později jen brankou. Teď vůbec,“ nechal se slyšet kupříkladu Laďa Klimo.
Podle majitele obory jsou důvodem omezení vstupu až statisícové škody, které v ní páchali její neukáznění návštěvníci.
"Velmi často se stávalo, že lidé rozplétali plot. Přišli k Obelisku, pokračovali dál, přestože byl v těch místech už zákaz vstupu kvůli intenzivnímu chovu zvěře, a když přišli třeba až ke katastru Rakvic, nechtělo se jim vracet stejnou cestou zpět, tak zkrátka plot rozpletli a odešli. Dírami pak utíkala zvěř ven.“
„Vznikaly nám škody, které nikdo nezaplatil. Velmi často se stávalo, že lidé rozplétali plot. Přišli k Obelisku, pokračovali dál, přestože byl v těch místech už zákaz vstupu kvůli intenzivnímu chovu zvěře, a když přišli třeba až ke katastru Rakvic, nechtělo se jim vracet stejnou cestou zpět, tak zkrátka plot rozpletli a odešli. Dírami pak utíkala zvěř ven,“ popsal Deníku Fabičovic.
Čas od času podle jeho slov řešili správci obory také sprejery, kteří pomník postříkali barvami. „Lidé se nekontrolovaně pohybovali po oboře, často nám i vykrádali chaty nebo kradli naftu. Nezřídka si rozdělali oheň, upekli buřty a nepořádek nechali na místě. Řekli jsme si, že tohle už řešit nechceme. Nemůžeme den co den obcházet oboru a kontrolovat, zda jsou všechny ploty v pořádku, a zda nikde nedošlo k dalším škodám,“ pokračoval Fabičovic.
Majitel obory se proto rozhodl, že vstup do ní omezí. Podívat se k Obelisku tak mohou skupinky lidí po předchozí telefonické dohodě. A to s vyškoleným doprovodem některého ze zaměstnanců území. Zhruba hodinová návštěva je zdarma.
„Na našich webových stránkách je kontakt, kde se mohou nahlásit a domluvit si čas, který bude oběma stranám vyhovovat. Rádi bychom se dohodli i s lednickým turistickým informačním centrem, aby zájemcům tuto možnost nabízelo,“ sdělil Fabičovic.
Řada lidí se však domnívá, že má majitel soukromé obory povinnost přístup k památce umožnit. Podle dobrovolného svazku obcí České dědictví UNESCO jde o mýlku.
"Cestovní ruch je až druhotnou stránkou celé věci. Majitelé nemají žádnou povinnost umožnit komukoli prohlídku svých nemovitostí“
„Smyslem Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je upozornit na výjimečnost staveb či lokalit s cílem zachovat je budoucím generacím. Cestovní ruch je až druhotnou stránkou celé věci. Majitelé nemají žádnou povinnost umožnit komukoli prohlídku svých nemovitostí,“ podotkla výkonná ředitelka svazku Michaela Severová.
Doplnila, že mnohdy je to z podstaty věci i nemožné. „Kupříkladu jihočeské Holašovice jsou vesnicí, kde žijí lidé s právem na své soukromí. Toto je případ i mnoha dalších míst, kde jsou na seznamu zapsána celá historická jádra nebo oblasti,“ přiblížila Severová.
Majitel obory klade nyní důraz na vzdělávání. I proto vítá spíše početnější skupiny, kupříkladu školáků a studentů. K dispozici je i výzkumníkům z univerzit.
„Stále více se soustředíme na lesnickou pedagogiku. Tematickou akci jsme připravili třeba pro asi tři stovky dětí z rakvické základní školy. Pořádali jsme zde i mezinárodní konferenci pro zhruba stovku lidí z Polska, Rakouska nebo Maďarska. Rádi bychom v tom pokračovali i nadále, dává nám to smysl,“ nastínil Fabičovic.
Primární je však zajistit ochranu rostlinám a živočichům. „Naše obora byla vyhodnocena jako nejlepší na chov jelení zvěře v České republice. Máme nakročeno se stát za pár let nejlepší oborou v Evropě. Hnízdí zde orel mořský i orel královský. Snažíme se zde vytvořit útočiště jak ptákům a zvěři, tak i vzácným rostlinám, kterých zde máme často více jak v různých chráněných krajinných oblastech. Jde o malé území, a proto si myslím, že je dobře, že sem lidé jen tak nemohou,“ doplnil podnikatel.
CO JE OBORA OBELISK?
- soukromá obora vznikla v roce 2000 s cílem navrátit historicky lužní krajině její původní ráz
- území se po regulaci řeky Dyje po druhé světové válce začalo postupně vysušovat, rozorávat a zúrodňovat
- majitel obory František Fabičovic společně s krajinářskými architekty a dalšími odborníky navrátil do území mokřady, louky, lesy, vyčistil říční ramena a kanály řeky Dyje a pomocí tůní krajinu zavodnil
- obora vznikla na základě původních dochovaných map ze 17. a 18. století, kdy ji obhospodařovali Lichtenštejni
