Alzheimerova nemoc je pouze jednou z forem demence, u laické veřejnosti je ale asi tou nejznámější. Existuje mnoho dalších forem demence. Jedná se o onemocnění, kdy mozkové buňky ubývají a přestávají fungovat, což vede k poruchám paměti a poklesu kognitivních neboli poznávacích funkcí.

To zásadně narušuje mozkové aktivity, které člověk potřebuje, aby porozuměl dějům kolem sebe, získal a třídil informace, vyhodnotil situaci, zvládal různé úkoly, uměl se rozhodnout a reagovat.

Kdy hrozí Alzheimerova choroba

Mezi rizikové faktory pro vznik Alzheimerovy nemoci patří samozřejmě věk a také deprese, která zvyšuje riziko rozvoje demence dvojnásobně. Varovnými příznaky deprese jsou smutná nálada, změna chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, ztráta zájmu a radosti z běžných aktivit, podrážděnost, neklid a problémy se spaním. Depresi je tedy vždy třeba dobře léčit.

Je možné Alzheimerově nemoci předejít?

| Video: Youtube

„Další podstatné rizikové faktory jsou: nedostatek pohybu, kouření, nadměrné pití alkoholu, nižší vzdělání, obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka, úrazy hlavy, nedostatek společenských kontaktů a zhoršení sluchu. Rizikové je též užívání některých léků, jsou to například některá antidepresiva, antiepileptika, benzodiazepiny, hypnotika, sedativa, nesteroidní antiflogistika a další,“ říká farmaceutka Ivana Lánová, členka představenstva České lékárnické komory.

Čím starší, tím ohroženější Alzheimerem

  • Alzheimerova nemoc podle dostupných dat postihuje zhruba pět procent populace ve věku 65 a více let.
  • Každých 5 let se pak procentuální výskyt Alzheimerovy nemoci zhruba dvojnásobí – v 80 letech je tedy pravděpodobnost onemocnění až 30 procent, v 90 letech přes 45 procent.
  • Nemoc více zasahuje ženy, přibližně dvakrát častěji než muže.
  • V Česku žije nyní s demencí 140 tisíc lidí, z toho přibližně 60 procent má Alzheimerovu nemoc. Podle současných odhadů bude v roce 2050 díky stárnutí populace až o 30 procent nemocných více.

Pozor na uzavření se v bublině

close Profesor Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. info Zdroj: se svolením Roberta Rusiny zoom_in Profesor Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze „Riziko rozvoje demence se můžeme pokusit alespoň snížit nebo ji oddálit. Řada studií v poslední době ukazuje, že nebezpečí vzniku demence výrazně zvyšuje neléčená hypertenze po 50. roku života,“ říká profesor Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Významným rizikovým faktorem je i nedostatečná společenská aktivita. „Je tedy velmi zdravé chodit mezi lidi, aktivně se zajímat o dění kolem sebe, mít koníčky a neuzavírat se v nějaké své malé bublině,“ dodává neurolog.

Doplňky stravy mozek nezachrání

Lidé často přicházejí do lékáren s dotazem, jaké doplňky stravy si mohou koupit a užívat, aby riziko Alzheimerovy nemoci omezili. „Doplňky stravy, jak už vyplývá i z jejich názvu, nejsou určeny k prevenci ani léčbě onemocnění, ale pouze k doplnění běžné stravy. Preventivní či léčebné účinky jim tedy nemůžeme přisuzovat,“ upozorňuje farmaceutka Ivana Lánová.

Jinan dvoulaločný neboli ginkgo biloba:

Jak lékárnice připomíná, v souvislosti s oddálením rozvoje demencí byly zkoušeny různé látky, jako například vitamin E, vitaminy skupiny B, omega 3 mastné kyseliny, piracetam, nicergolin, koenzym Q 10, cerebrolysin, nimodipin. Bohužel ale žádná z nich nepřinesla terapeutický efekt, a tak nejsou v léčbě Alzheimerovy nemoci doporučovány.

Studie ověřily účinky ginkga

Přesto tu ale naděje na pomoc z lékárny existuje. Z léků dostupných bez lékařského předpisu jsou na trhu přípravky obsahující standardizovaný extrakt z Ginkgo biloby EGb 761, jehož účinnost potvrdily studie.

„Mezi schválenými indikacemi u léků s tímto výtažkem najdeme syndrom demence – tedy primární degenerativní demence Alzheimerova typu, vaskulární demence a smíšené formy demence. Důležitá je správná dávka a délka léčby. Pokud po třech měsících nedojde ke zlepšení, měl by lékař posoudit prospěšnost léčby a eventuálně její ukončení či pokračování,“ říká Lánová.

Pohyb a středomořská strava

close Ivana Lánová, členka představenstva České lékárnické komory. info Zdroj: se svolením Ivany Lánové zoom_in Ivana Lánová, členka představenstva České lékárnické komory Obecně lze jako prevenci, a nejen u demencí, doporučit zdravý životní styl, tedy pravidelný pohyb a zdravý jídelníček.

„Ne nadarmo se říká, že ve zdravém těle je zdravý duch. Fyzická aktivita má pozitivní vliv na náš mozek, zlepšuje duševní stav, snižuje riziko kardiovaskulárních nemocí, zlepšuje svalovou kondici, a tím pomáhá předcházet pádům,“ vysvětluje lékárnice.

Ideální je pro ochranu mozku středomořská strava, která zahrnuje dostatek ovoce a zeleniny. Stejně jako například trénujeme svaly, aby plnily svoji úlohu, je třeba trénovat i mozek, aby i on správně fungoval. Vhodné jsou různé společenské hry, luštění, četba, zájmové kroužky, přednášky, nebo učení se cizím jazykům.

Nechte paměť otestovat

Pokud u svých blízkých pozorujete, že se jim zhoršují paměť i další poznávací schopnosti, neváhejte se obrátit na lékaře. „Můžete své blízké také nechat otestovat v některé z lékáren, které se této problematice věnují. Lékárníci absolvují kurzy garantované Českou lékárnickou komorou a na jejich základě poskytují odborné konzultace,“ vysvětluje farmaceutka Lánová.

Lékárníci mají k dispozici certifikované testy a dotazníky, které dokážou odhalit počínající problémy s pamětí. Včasná diagnóza, a tedy i léčba jsou důležité. Alzheimerova nemoc ani jiné formy demence nejsou léčitelné, ale dá se ovlivnit jejich prognóza.

Čím dříve k tomu dojde, tím déle bude moci žít pacient plnohodnotný soběstačný život.