Jeho autorovi se nelíbilo, jakým způsobem zacházeli ochránci přírody s plevelnými rybami. Podle něj se dusily v kontejnerech náklaďáku, kde chyběla voda.
„Protiprávní jednání se mělo vztahovat na odvoz a zpracování karase stříbřitého. Policisté se případem zabývali, prověřili uzavřené smlouvy o dílo, jenž byly na výlov, odvoz a likvidaci sepsány,“ sdělila břeclavská policejní mluvčí Kamila Haraštová.
Policisté požádali o vyjádření také krajskou veterinární správu. „Ta prováděla kontrolu dodržování postupu při výlovu a usmrcování ryb. Veterinární správa také stanovuje postup pro usmrcování těchto ryb,“ vysvětlila Haraštová.
Podle policistů se při šetření případu nepotvrdilo spáchání trestného činu ani porušení jiných právních předpisů. „Zejména zákona na ochranu zvířat proti týrání a vyhlášky stanovující podmínky ochrany zvířat při porážení, utracení a jiných způsobech usmrcení,“ dodala policejní mluvčí. Břeclavští policisté proto případ odložili.
Takový závěr se ale nelíbí rybníkáři Otto Vaďurovi, jednateli firmy APH rybníky, která Hlohovecký rybník obhospodařuje.
„Norma na přepravu ryb je jedna. Říká, že ryby se přepravují zaprvé v živém stavu, ve speciálních bednách, s vodou a pod kyslíkem. Zadruhé říká: Nebo mrtvé, a jako usmrcené musí být naložené. Žádná krajská veterinární správa nemůže vydat papír, kde by povolila, že se naloží živé a během přepravy zdechnou. To prostě neexistuje,“ říká Vaďura.
Rybníkář spočítal, že ryb, které putovaly na korby náklaďáků, kde při přepravě chyběla voda, bylo osm set metráků. „Když měla ryba v průměru deset deka, tak to bylo osm milionů kusů, které byly týrané. Jinak se to nedá nazvat,“ trvá na svém.
