Jen v prázdninových měsících jich zmizelo čtyřiapadesát a škody se vyšplhaly do stovek tisíc korun. Kromě domácích cyklistů utrpěly ztráty zejména turisté, kteří v létě projížděli jihomoravské stezky.

„Mezi ohniska krádeží, na která se zloději zaměřují, patří Břeclav, Lednice a Valtice. Zkrátka místa, kde se vyskytuje hodně lidí,“ sdělila mluvčí břeclavských policistů Kamila Haraštová.

Vypátrat zmizelé kolo je pak složitý úkol, lze ho totiž „přemaskovat“ daleko jednodušeji než auto či motorku. „Krádeží se dopouštěli lidé z Břeclavska i okolních okresů, jenž k nám nájížděli,“ uvedla mluvčí.

V srpnu se policistům podařilo odhalit muže, který má na svědomí deset ukradených kol. Jde však pouze o zlomek z celkového počtu.

Bývalý cyklistický závodník Petr Beneš je přesvědčený, že práci zlodějům často usnadňují majitelé kol. Příčinou je slabé zabezpečení, které zručná ruka překoná i po několika sekundách. „Spousta lidí si myslí, že když si koupí kolo, stačí mu obyčejný zámek. Už ale nepřemýšlí nad tím, kde kolo nechává a jak dlouho. Tohle je pro zabezpečení klíčové,“ tvrdí Beneš.

A nabízí příklad. „Pokud mám kolo za deset patnáct tisíc korun, stojí mi celý den v ulici před kanceláří a dám na něj zámek za stovku, večer už tam nebude. To je tutovka,“ líčil bývalý závodník.

Cíl zlodějů: turisté

Jistotu, že o kolo nepřijde, má podle něj v Břeclavi jen pět lidí používajících speciální zámek za dva až tři tisíce korun. „S tím by měl problém i zloděj s rozbrušovačkou. Platí, že zabezpečení by mělo být v hodnotě desetiny kola,“ je přesvědčený Beneš.

Na nedbalé zajištění majetku doplatila v polovině srpna například dvojice cykloturistů, která projížděla okolo památek v Lednicko–valtickém areálu. Turisté zastavili před zámkem v Lednici a vydali se na prohlídku. Po návratu však už jen sčítali škody, protože horské a trekingové kolo bylo pryč. K zisku kol za osmadvacet tisíc korun stačilo zloději pouze přestřihnout lankový zámek.

„Je to sice už několik let, ale také jsem v Břeclavi přišel o kola. Dvě mi někdo ukradl před vlakovým nádražím. První zmizelo asi za patnáct minut, kdy jsem si ve směnárně rozměňoval peníze. Chvíli jsem ho hledal a pak šel na policii. Nikdy se však nenašlo,“ vzpomněl Břeclavan Karel Čepera.

Mezi místa s nejvyšším rizikem krádeže patří centra měst, nehlídaná parkoviště a neosvětlené sklepní prostory. Na pozoru by se měli mít zejména majitelé drahých kol, která nechávají zaparkovaná venku přes noc.

„Krade se ale úplně všechno. Lidé z nižších sociálních vrstev používají kleště nebo pákovky. Organizované party jsou schopné zámky zmrazit a lámat nebo navrtávat,“ dodal Beneš.