Cizinecká policie řeší takových případů po vstupu do Schengenu spoustu. Hlavně v Mikulově, který je pro běžence další přestupní stanicí.
„Konkrétně Mikulov je na potencionální převaděčské trase vedoucí přes Polsko a Českou republiku do Rakouska a dále na jih. Zcela suverénně vedeme v České republice v počtu zadržených lidí. Jsou to především občané Ruska, to znamená z Čečenska, a loni to byli nově Gruzínci,“ prozradil mluvčí cizinecké policie Brno Roman Pittner.
Od začátku letošního roku zadržela cizinecká policie na jihu Moravy desítky osob, které u nás neměly co pohledávat. Jednoduchým způsobem. U silnice si policisté vytipovávají auta s podezřelou posádkou, kterou následně podrobí důkladné kontrole. Po vstupu do Schengenu a zrušení hlídek na hraničních přechodech je to jediná možnost, jak běžence odhalit.
Cizinecká policie hlídkuje u hranic s Rakouskem poměrně často. Zvýšený počet běženců ale okolní města nijak nepocítí. „Přecházejí dál do Rakouska. Nezůstávají tady, takže se nás to nijak netýká,“ uvedl mikulovský místostarosta Eduard Kulhavý.
Také Pittner potvrdil, že Česká republika je pouze tranzitní zemí. Přidal modelovou situaci. „Cizinci vstoupí do prvního státu Schengenu, což je Polsko, kde zpravidla požádají o azyl. Tím pádem mají možnost se v azylových zařízeních dát dohromady, najíst se, odpočinout si. Potom si seženou převaděče a pokračují dál na jih,“ popsal mluvčí cizinecké policie.
Najdou se i běženci, které zadržení neodradí od dalšího pokusu o nelegální překročení hranice. „Loni jsme měli takový případ. Chytli jsme skupinu běženců, vrátili je za tři týdny zpět polským kolegům a za dva dny nato jsme je tady měli znovu,“ vylíčil Pittner.
Naposledy policisté zadrželi u hranic s Rakouskem osmadvacetiletého Ukrajince. Měl smůlu. Ze své vlasti se dostal přes Maďarsko na Slovensko a pak do České republiky. Tam skončil. „Za jeho nelegální pobyt na našem území ho čekalo vyhoštění na dobu dvou let. Ve středu jsme ho v rámci mezinárodní smlouvy předali na Slovensko,“ popsal Pittner.
Cizinecká policie podle jeho slov v tomto směru využívá pomoci mezistátních center policejní spolupráce. Jedno takové je v rakouském Drasenhofenu.
„S cizineckou policií spolupracujeme, když hlídka při silniční kontrole zjistí, že cizinec nemá předepsané doklady a není jisté, že může pobývat na území schengenského státu,“ vylíčil Alexander Radkovský z Centra policejní spolupráce Mikulov – Drasenhofen.
„Pokud se na nás cizinecká policie obrátí, ptáme se rakouských kolegů, jestli mají v databázi člověka s vydaným povolením k pobytu v Rakousku. Pokud má, smí se pohybovat po celém schengenském prostoru. Pokud ne, dostal se na území Schengenu nelegálně,“ dodal Radkovský.
