Potkat v těchto dnech na Břeclavsku devětašedesát členů Mezinárodní policejní asociace IPA na kolech v červených tričkách není nic nemožného. Češi, Rakušané, Lucemburčané a Němci se totiž rozhodli, že pomohou nadaci Isabelle Zachert Stiftung věnující se podpoře dětí s rakovinou. Sedli tedy na kola, aby objeli obě strany hranice a pokusili se především od starostů měst a obcí získat peníze. Za ně potom bude moci deset až dvanáct českých dětí vyrazit na ozdravný dobrodružný tábor lesních pirátů k německému Heidelbergu.

„Na Břeclavsko se skupina jedoucí v rámci akce Jižní Moravou na kole proti dětské rakovině dostala vlastně náhodou. Před měsícem sem dorazil jakýsi její předvoj. Ten prověřoval možnosti ubytování, tras a podobně. Zalíbilo se jim tady a projevili přání podívat se na některá zajímavá místa. Proto spojili příjemné s užitečným, a tak na Břeclavsko dorazil již dvanáctý ročník IPA – Radtour 2011,“ vysvětlil Milan Vojta, předseda břeclavského potápěčského klubu Nautilus a člen IPA, který policisty ubytované až do soboty v Lednici okresem provází.

Poznávací znamení

Poznat skupinu podle jeho vyjádření není zase tak těžké. „Někteří mají trička s poznávacím znamením. Tím je znak Mezinárodní policejní asociace IPA, což je šerifská osmicípá hvězda. V jejím středu je potom kulatý emblém zeměkoule, pod nímž se skví nápis servo per amikeo, tedy službou k přátelství,“ popsal, jak cyklisty poznat, Vojta.

Ten také stojí za přijetím početné skupiny bojující za dobrou věc na radnici u břeclavského starosty Oldřicha Ryšavého. Ta společný nápad nadace a policejní asociace podpořila šekem na tři tisíce korun.

„Je to podle mě výrazný signál pro veřejnost, že policisté nejsou od toho, aby někoho utlačovali, ale že jsou to také lidé, kteří dělají hodně užitečného nejen v rámci své pracovní náplně. Tato idea, se kterou přišli, se mi nesmírně líbí,“ nechal se slyšet Ryšavý.

Děti zamíří na tábor

Radtour vznikla už v roce 1999 na podporu nadace Isabelle Zachert Stiftung, kterou založila Christel Zachert v roce 1994. I ta se putování Břeclavskem spolu se svým manželem zúčastnila.

„Naším cílem je získat peníze, abychom mohli příští rok deset až dvanáct českých dětí nemocných rakovinou a jejich zdravých sourozenců přivítat v táboře lesních pirátů u německého Heidelbergu. Tam na ně čeká různé vyžití, o jakém zatím jen sní. Budou moci lozit po lezecké stěně, procházet se přírodou, sjíždět vodu na raftu, hrát divadlo, potápět se. Zkrátka dělat vše, co jim jejich zdravotní stav dovolí,“ řekla s úsměvem Zachert, kterou k založení nadace vedla nepříjemná osobní zkušenost.

„Mojí dceři bylo patnáct let, když v roce 1981 onemocněla rakovinou. O rok později, po deseti náročných chemoterapiích, zemřela. Během tohoto jediného roku si psala deníky. Já jsem je o deset let později uspořádala a rozhodla se vydat pod názvem Potkáme se znovu v mém ráji. Dokumentární kniha se setkala s obrovským úspěchem. Byla přeložená do dvaatřiceti světových jazyků, mimo jiné i do češtiny,“ vzpomínala Zachert, kterou právě i úspěch vydaných deníků vedl k založení v nynějšku velice úspěšné nadace, jejíž myšlenka se současně stala i velkým poselstvím.