Soudy zrychlily, na rozsudky se ale čeká roky. Zdržují dědické spory i konkurzy

Rozvést se chtěl na začátku roku 2013, na rozdělení majetku se ale se ženou nedohodli. Sedmapadesátiletý Jaroslav Němec z Brna na rozhodnutí soudu čekal přes čtyři roky. „Při každém jednání se objevil problém. Bývalou manželku jsem podezříval, že to schválně protahuje. Odkládala jednání, vymýšlela si, bylo to složité,“ vzpomíná muž.

Pro zvětšení klikněte na obrázek

Zdroj: DENÍK/Markéta Evjáková

Kromě manželky soudní spor zdrželo i dědické řízení. „Získal jsem po rodičích nějaký majetek, který chtěla. Dědické řízení začalo jen pár měsíců po začátku toho rozvodového,“ popsal problémy při rozvodu Němec.

Právě spory o dědictví nebo vyhlášení konkurzu nejčastěji soudní jednání zdržují. Průměrná doba vyřízení občanskoprávního sporu u městského soudu v Brně loni byla téměř šest set dní.

Situace byla i horší. „Rok předtím to bylo 782 dní. Máme sedmačtyřicet civilních soudců a loni se zabývali téměř patnácti tisíci žalob,“ vyčíslila mluvčí brněnského městského soudu Petra Hovorková.

Dodala, že městští soudci už nyní překračují normy. Měli by rozhodnout měsíčně dvaatřicet sporů. „V roce 2014 jich ale měsíčně ukončili více než dvaapadesát, o rok později to bylo pětačtyřicet,“ konstatovala mluvčí. Zdůraznila, že i díky tomu od roku 2014 do konce 2016 městský soud snížil počet nedořešených případů o více než třetinu.

Mluvčí soudů se shodují, že zrychlit jednání by pomohli především asistenti soudců. Ty ale musí zaplatit ministerstvo spravedlnosti. „O delším času vyřizování případů víme a snažíme se problém řešit hlavně novým modelem přidělování nově jmenovaných soudců. Posily posíláme právě tam, kde mají nejvíce nedořešených záležitostí,“ vysvětlil Jakub Říman z ministerstva.

Systém se zatím nevyplatil brněnskému nejvyššímu soudu, jehož každý soudce loni rozhodl o více než čtyř stech dovoláních. „Když do toho započítáme dovolené, musí v průměru rozhodovat o dvou případech denně. Často přitom jde o složité, sta nebo i tisícistránkové spisy,“ vylíčil mluvčí soudu Petr Tomíček.

Překážkou rychlého vyřízení sporů bývá i chování lidí. „Časté jsou třeba, zejména v exekucích, naprosto zbytečné návrhy a opravné prostředky. Lze říct, že jde o masivní zneužívání procesního práva,“ uvedla mluvčí Krajského soudu v Brně Simona Pešková.

Jak se efektivně bránit proti nepřiměřené délce soudních jednání, radí lidem i brněnský právník David Zahumenský. „Na průtahy soudních jednání lidé mohou podat stížnost, případně navrhnout určení data, do kdy musí předseda senátu provést procesní úkony. Možnost je i podání ústavní stížnosti,“ vyjmenoval právník.

Varoval ovšem i před tím, že zneužívání zmíněných kroků může soudy paradoxně i zpomalit. „Je dobré využívat je střídmě – jen v opravdu odůvodněných případech,“ doplnil Záhumenský.