„Dokázali jsme zlikvidovat nebezpečné slumy, objekty, kterým se v Břeclavi říkalo domy hrůzy. Dokázali jsme vyplácet problémovým občanům sociální dávky v lístcích, aby peníze neskončily na alkohol,“ podotkl Piškula.

„A u neplatičů jsme jako první začali využívat byty čtvrté kategorie. Byli jsme to my, kteří ten problém otevřeli na celorepublikové úrovni,“ pokračoval.

Přes všechna možná přijatá opatření podle Piškuly situace není lepší z celorepublikového pohledu. „Všechny vládní programy na integraci Romů skončily. Peníze se nikde nevyčlenily. Sociální dávky se vyplácejí podle počtu dětí a mnoho přestupků na hranici trestného činu jsou hodnocené jako přestupky,“ postěžoval si břeclavský starosta.

Dokud podle jeho soudu nedojde ke změně zákonů, tak problémů s Romy bude jen přibývat. „Mladí Romové budou vycházet v páté třídě, budou velmi těžko uplatnitelní na pracovním trhu a bude se neustále zvyšovat kriminalita. Společnost si musí umět přiznat, že je to velký problém, který se neustále prohlubuje, a to si myslím, nedokážeme říct a máme to bohužel strach napsat i v novinách, abychom nebyli označení za rasisty,“ míní Piškula.

Podle břeclavského opozičního zastupitele za ČSSD Oldřicha Ryšavého mají Břeclavané, zejména pak starší bezbranní lidé, z pouliční kriminality stále velký strach. A hlavní příčinou jejich obav nejsou výlučně Romové.

„Není to o barvě pleti. Je to mimo jiné o tom, jak je nasměrováno fungování městské policie. Jestli má jezdit hlídat botičky a tyhle záležitosti, nebo zda hlídkovat v rizikových lokalitách. Myslím si, že mají být právě v těch problémových místech,“ je přesvědčený Ryšavý.

Piškula se strážníků zastává a tvrdí, že si své povinnosti v tomto směru plní důsledně. „Městská policie má dostatek kamer, je dostatečně tvrdá, ale stejně jako státní je v tomto naprosto bezzubá,“ řekl.

„Z přestupků, které řešíme, jsou to spíš krádeže v obchodech a obtěžování občanů například na pěší zóně. Pokud je věc nahlášená až následně, je minimální šance, že se podaří vypátrat viníka,“ přiznal velitel Městské policie Břeclav Zdeněk Herman.

„Pokud se podaří chytit zloděje, postup je následující: Myslíme si, že škoda je nad pět tisíc korun, tudíž jde o trestný čin. Jenže příslušné orgány si myslí, že je to přestupek. Pak to řeší město. Tam je odsouzený k pokutě tři tisíce korun, kterou ale nezaplatí, protože nic nemá, a pokuta není vymahatelná,“ vylíčil Piškula, podle něhož by pomohlo, kdyby si viník svůj přestupek musel třeba odpracovat.