Kliknutím zvětšítePospíšil pracuje na ministerstvu práce a sociálních věcí jako ředitel odboru sociálních služeb a sociální práce. A právě kvůli prestižnímu zaměstnání to nebyl on, kdo dnes tříletou Klárku adoptoval.
Ve druhé kategorii?
„Už na začátku se jako gay nebo lesbický pár musíte rozhodnout, kdo z vás bude reálně žadatelem o adopci. Bohužel registrované partnerství není stejné jako manželství. I když jsme stejní občané jako heterosexuální většina a musíme platit daně, stát se k nám chová jako k občanům druhé kategorie,“ říká Pospíšil.
Celým procesem adopce procházeli oba partneři společně. O tom, kdo bude faktickým rodičem, přitom museli rozhodnout čistě pragmaticky. „City i osobní touhy musely jít stranou. Člověk musí ignorovat své ego, protože nejde o vás, ale o vaše budoucí dítě. Hlavním hlediskem byl tedy příjem. Museli jsme s partnerem myslet na to, že je nutné zaplatit hypotéku a další výdaje. Dceru tak adoptoval můj partner,“ vysvětluje Pospíšil.
Adopce je zdlouhavý proces, který trvá i několik let. „U každého páru je doba různě dlouhá. Může trvat několik týdnů i měsíců, ale výjimkou nejsou ani roky. Roli hrají vaše kritéria, otevřenost vůči zdravotnímu stavu nebo etniku,“ vysvětluje úředník, který s partnerem adoptoval romskou holčičku.
Odborná příprava
Součástí procesu je i odborná příprava, která je povinná pro všechny páry. „Její součástí je také uvědomění si toho, co člověk dokáže zvládnout a co už nikoli. Není ostuda si přiznat, že nemáte dostatek sil například vychovávat dítě s postižením, ale i dítě, které není právně volné.“
Jako „duhový“ pár se museli Pospíšil s partnerem smířit také s tím, že na dítě k adopci čekali déle než heterosexuální páry.
„Když se pro dítě hledá vhodná rodina, přednost před gay a lesbickými páry mají vždy ty heterosexuální. To je zkrátka fakt, který je vám sdělen hned na začátku procesu.“
Cesta ke Klárce začala na odboru sociálně-právní ochrany dětí v Praze. K žádosti museli partneři přiložit výpis z rejstříku trestů, přehled o příjmech a zdravotní posudek. Následovala návštěva sociální pracovnice v rámci takzvaného sociálního šetření u nich doma.
Dva tatínkové
Součástí adopce byla i povinná příprava a psychologické vyšetření. Poté, co pražský magistrát získal o páru všechny podklady, nastala doba čekání.
„Bylo to stresující období, kdy čekáte na telefon, který vám změní život. Ale věděli jsme, že na konci toho procesu budeme moci dát lásku, bezpečí a domov dítěti, které by jinak vyrůstalo v ústavní péči. Věděli jsme, že mu dáme vše, i když jsme tak trochu netradiční rodina tvořená dvěma tatínky,“ uzavírá Pospíšil.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
