Cestující by se mohli dočkat vyšších náhrad za zrušené lety. Aerolinky oponují

Nejde o malé sumy. Nařízení Evropské unie o ochraně spotřebitele umožňuje pasažérům, kterým byl zrušen let, či měl více než tříhodinové zpoždění, požadovat po letecké společnosti vrácení peněz za letenky, nebo náhradní let. Pokud je vina na straně dopravce, mají k tomu cestující nárok i na odškodnění. To se může vyšplhat až na částku 600 eur (15 tisíc korun) při letech dlouhých více než 3,5 tisíce kilometrů. 

PŘEHLEDNĚ: Evropská letiště v problémech. Na co mají lidé nárok, když uvíznou

Od května do konce srpna letošního roku se zrušení či odložení letu dotklo podle dat společnosti AirHelp zabývající se vymáháním kompenzací až 265 milionů cestujících. Nepříjemné zkušenosti zažilo i 663 tisíc českých cestujících, což je 47 procent všech tuzemských pasažérů.

Letečtí dopravci tak chtějí vzhledem k výjimečné sezoně znovu otevřít debatu o výši kompenzace za zrušení letu či jeho zpoždění. V ideálním případě jejich úplně zrušení. „Nařízení EU o právech spotřebitelů stojí naše odvětví deset miliard dolarů (253 miliard korun) ročně, z velké části šlo o problémy způsobené jinými poskytovateli, jako je řízení letového provozu. Nebráníme se regulaci, ale musí vytvářet řešení, nikoli přidávat problémy,“ upozornil generální ředitel Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) Willie Walsh.

Zrušili jim let, cestujícím nikdo nepomohl. Desítky Čechů uvízly v Miláně

Případné změkčení ale Asociace obhájců práv cestujících (APRA) rázně odmítá. Chce nařízení naopak zpřísnit. Až čtvrtina cestujících totiž i po dvou letech stále čeká na peníze. „Je nutné zajistit, aby letecké společnosti dodržovaly nařízení a cestující měli snadnější přístup k tomu, co jim právem náleží,“ namítá tajemník asociace Patrick Gibbels.

Na půdě EU se chystá zpřísnění. Odškodné za zrušený let by v budoucnu mohli požadovat i cestující, kteří jej zmeškali kvůli zdlouhavému odbavení. V současné době totiž není vůbec zřejmé, kdo nese v takovém případě vinu. 

„Za problémy může být odpovídat samotné letiště, pokud nezajistilo dostatek zaměstnanců. Ale také letecká společnost. Třeba v případech, kdy měla zajistit na přepážkách své vlastní zaměstnance,“ upozornil mluvčí spotřebitelské organizace dTest Jaroslav Švehla.

Evropská letiště jsou přeplněná, nestíhají. Lidé trpí v mnohahodinových frontách

Zpřesnění legislativy hodlá podpořit i místopředsedkyně Evropského parlamentu a zároveň členka jeho výboru pro ochranu spotřebitelů Dita Charanzová. „Když cestující splní veškeré pokyny letecké společnosti a letadlo mu uletí ne jeho vinou, měl by mít nárok na kompenzace,“ zdůrazňuje.

Problém s personálem

Chaos na evropských letištích působil podle odborníků hlavně nedostatek personálu. Mnohá letiště totiž kvůli pandemii covid-19 propustila personál. Celosvětově přišlo o práci v leteckém průmyslu více než čtyři miliony pracovníků. Po rozvolnění na jaře letošního roku se původní stavy ale naplnit nepodařilo.

 „Jednou z hlavních příčin pomalého náboru nových posil jsou nutné bezpečnostní prověrky. Trvají až půl roku. Stejně tak musí noví zaměstnanci absolvovat patřičná školení,“ vysvětlil expert na leteckou dopravu ze společnosti Ernst & Young Partner Corporate Finance Petr Kováč.