Ekologické zemědělství v Česku roste. Před třiceti lety hospodařily šetrně k přírodě jen tři farmy, v roce 2018 jich bylo již 4606. Jejich podíl na výměře půdního fondu se vyšplhal z nuly na 12,8 procenta, uvádí nová ročenka ministerstva zemědělství.

Podíl ekologického zemědělství na obdělávané půdě se v Česku blíží k 15 procentům, a zemi to tak řadí na páté místo v Evropě. Ekologicky se pěstují hlavně obiloviny, jejichž plocha vzrostla oproti předchozímu roku o pětinu. Významný je i podíl pícnin, naopak zanedbatelný je u zeleniny a brambor.

InfografikaZdroj: Deník

U ekologického zemědělství nejde jen o zisk, ale i o zdraví potravin a půdy ošetřené bez pesticidů. Při výrobě biopotravin se nepoužívají ani umělé přídatné látky. Jde tak o moderní a trvale udržitelný způsob produkce. „Jeho podpora leží v rukách spotřebitele, který svým rozhodnutím o nákupu biopotraviny nejvíce přispívá k jeho rozvoji,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). V roce 2017 Češi za biopotraviny utratili 3,33 miliardy korun, o třetinu více než v předchozím roce. „Na to, jaké výhody má ekologické zemědělství nejen pro zdraví spotřebitelů, ale i pro krajinu, je jeho spotřeba pořád nízká,“ řekla Deníku Lubomíra Chlumská ze společnosti Country Life, jež Čechům nabízí biopotraviny již od počátku 90. let.

Podle Kateřiny Urbánkové ze Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio se čeští výrobci prosazují v Německu. „Jsme významným výrobcem biopiva, které tam vyvážíme,“ řekla Urbánková Deníku.

Zájem je i o české ovocné mošty či tyčinky a cereálie. Očekává zvýšení zájmu českých spotřebitelů o biopotraviny zejména v důsledku sucha. „Lidé začínají chápat, že zatímco velké stroje a chemie krajině škodí, ekologicky obhospodařovaná krajina je živá a lépe dokáže udržet vodu. I proto přecházejí na bioprodukty,“ dodala.