„Cílový stav je, aby česká armáda dokázala bránit naše území bez přímé podpory spojenců několik měsíců, a ne několik týdnů, jak je tomu dosud. Jde to správným směrem,“ uvedl vojenský analytik Lukáš Visingr.

Jak by měla česká armáda vypadat, ukazuje dokument Koncepce výstavby Armády České republiky 2030, který je k dispozici na stránkách ministerstva obrany. Jejím závěrem je, že by v tu dobu měla armáda disponovat dvěma moderně vybavenými brigádami a jedním výsadkovým plukem. „Musíme investovat do všeho. Potřebujeme více tanků, více stíhaček, pozemní vojsko je zanedbané,“ doplnil Visingr.

Ukrajinské jednotky během války s Ruskem
Na Ukrajině chtějí bojovat stovky Čechů. Kolik jich tam už je, není jasné

Právě pozemní vojsko bude hlavní částí armády. „Vše ostatní musí pozemní vojsko podporovat,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Ještě do roku 2014 byla česká armáda budována spíše jako expediční. Poté se začala přijímat nutnost mít armádu takzvaně vševojskovou. Ta by podle Visingra měla mít nejméně stovku nových tanků nebo letectvo zvýšit počet stíhaček na čtyřiadvacet.

Čtyři brigády?

Visingr si přitom myslí, že se česká armáda nakonec možná dočká i třech brigád, protože výsadkový pluk by se rozšířil. „V kuloárech se dokonce mluví o čtyřech brigádách. V takovém případě by se početní stav armády zvýšil z 30 tisíc až k 50 tisícům vojáků. Osobně bych na tři brigády šel,“ doplnil analytik.

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek si však myslí, že koncepce výstavby armády by si zasloužila aktualizaci. Promítnout by se do ní měly události z posledních let, zejména pak válka na Ukrajině a arménsko-ázerbajdžánský konflikt. „Musíme si říct, co jsou největší rizika a jak je eliminovat,“ řekl.

Větší důraz by se tak podle něho měl klást na robotické prostředky, bezpilotní stroje a nové technologie. „Jde o to, abychom se nepřipravovali na válku, která už byla,“ přiblížil.

Český průmysl prý na vybavování armády připravený je. Položkově je schopný pokrýt 80 procent potřeb armády. „Nadzvuková letadla vyrábět nemůžeme, ale komponenty do nich ano. Stejné je to s velkokapacitními letadly. Nemůžeme dělat houfnice 155 mm, ale můžeme k nim dělat podvozek nebo optiku. Klíčová je munice. Ta nejčastěji používaná se vyrábí doma,“ upřesnil.

Neviditelné stíhačky

Právě nadzvukové stíhačky bude v dohledné době potřeba řešit. Současná smlouva na stroje Saab JAS 39 Gripen vyprší v roce 2027, takže bude nutné uvažovat, jaká letadla budou dál střežit české nebe. Jednou z možností je, že by gripeny v letectvu působily nadále. Podle Visingra je ale i ve hře třeba „neviditelná“ americká stíhačka F-35 Lightning II. Na rozdíl od gripenů mohou nést třeba jaderné zbraně. „Tohle téma je třeba detabuizovat, v kuloárech se už o tom diskutuje a jde třeba o případ odvrácení ztráty státní suverenity. Kdybychom tedy chtěli mít jaderné zbraně, letouny F 35 by byly potřeba,“ doplnil vojenský analytik.

Ukrajinští vojáci ve městě Buča nedaleko Kyjeva
Zpověď ukrajinského vojáka, který poprvé míří do první linie: Kdo se nebojí, lže

Každopádně přestavba armády nebude levná. „Bude to stát hodně, měli jsme to pořizovat už dávno, ale teď už je to jedno. Půjde o stovky miliard,“ dodal Visingr.

Šedivý odhaduje, že od roku 2002, kdy se vojsko začalo profesionalizovat, armáda nashromáždila deficit asi sto miliard korun. „Nemusí se to naplnit hned, ale měl by se udržet příspěvek dvě procenta HDP ročně. Armáda musí být finančními zdroji podporována kontinuálně,“ řekl.

Zatím cítí, že politická vůle k tomu je. „Bude záležet na tom, co se stane, až odezní problémy na východě. Obávám se ale, že zase přijdou debaty o tom, zda jsou investice do armády nutné. Nepůjde jen o český problém, ale o celou Evropu,“ dodal generál.