Kliknutím zvětšíteDrahé vstupné pro celé rodiny, větší zájem o pěší turistiku, rozhledny či sportování, ideálně zdarma, nárůst nákladů na základní životní potřeby. Takové jsou důvody, proč se téměř polovina lidí odpovídajících ve velké anketě Deníku loni obešla bez kultury. Na otázky odpovídalo přes tři a půl tisíce lidí.
Ze čtenářů, kteří si loni dopřáli kulturní zážitek, si jich nejvíce vybralo divadlo (17 procent), o něco méně lidí šlo na koncert, nebo do kina (obě možnosti zvolilo 12 procent dotázaných), pět procent navštívilo galerie nebo muzea a stejný počet si našel jiný typ kultury.
Zástupci kulturních institucí z čísel nejsou nadšení. A zamýšlejí se, zda je důvodem jen pandemie, nebo ještě jiné faktory. „Nemohu se zbavit dojmu, že Češi mají někde v hlavě zakořeněno, že galerie a muzea jsou nuda a proč by tam tedy měli chodit,“ zamyslela se ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Helena Königsmarková.
Připomíná, že Češi navštěvují častěji než domácí spíše galerie a muzea v zahraničí, třeba ve Vídni. „Přitom když k nám přijdou, jsou často překvapeni, jak zajímavé expozice skla, plakátů nebo dalších objektů vidí,“ podotkla ředitelka. Důvodem je podle ní také snižující se zájem médií, která o kultuře (hlavně výstavách) informují méně než v dřívějších letech.
Na vině je i zmíněná pandemie. „S kulturními návyky lidí dost zahýbala. Zvykli si na virtuální prohlídky, někteří řeší i peníze. I když třeba zrovna my držíme – na rozdíl od Národní galerie - vstupné poměrně nízko, a to včetně seniorských. Osmdesát korun je pro ně, myslím, únosná položka,“ uvedla ředitelka.
Nevyzpytatelní diváci
Odvrácení lidí od kultury sleduje i ředitel pražského kina Lucerna Bedřich Němec. „Od října do jara jsme měli návštěvnost dobrou, dokonce jsme se dostali na předcovidová čísla. Teď nastal propad. Takové neočekávané momenty jsou nejhorší. Diváci se poslední roky chovají divně,“ krčil rameny.
Připouští, že výběr titulů není nijak ohromný a že kino úplně ztratilo starší diváky. „Dřív jsme mívali největší seniorskou návštěvnost v republice, často 1500 diváků týdně, to teď zmizelo,“ konstatoval.
Česko za babku
Průvodce Deníku, jak se v roce 2023 nezbláznit z velkého zdražování. Kde se dá ušetřit a nebude to lidi bolet. Jak změnit některé návyky a nesnížit si životní úroveň. Od jídla přes domov k zábavě až třeba po dovolenou.
Důvod vidí jednak v dopadu covidu a přetrvávajícího strachu, jednak v tom, že díky mladým v rodině mají i starší lidé sdílené streamovací platformy, nejčastěji Netflix, takže kino už nevyhledávají. Cestou z krize by podle něj mohly být speciální události a projekty, jakým byl například nedávný živý přenos derniéry Ucpaného systému z Dejvického divadla. „Kino bylo vyprodané během osmačtyřiceti hodin! To nemá obdoby,“ chválil si Němec.
Podle čísel ankety se snížil i zájem o popcorn. V kině si ho loni koupilo jen šest procent diváků. Zhruba třetina lidí ho k filmové podívané nepotřebuje, považuje ho za drahý, případně jim vůbec nechutná. I tato pochutina podražila.
Například v Cinema City teď stojí malý popcorn o objemu 1,5 litru 119 korun, za střední velikost 2,3 litru zaplatí člověk 129 a velký popcorn s objemem 4,8 litru vyjde na 139 korun.
Nejméně sexy jsou opery, nejvíce knihy
Na počty diváků si zatím nemusí stěžovat v plzeňském Divadle J. K. Tyla. „Pokles návštěvnosti jsme zaznamenali u oper, které jsou určené spíše pro starší publikum, to teď chodí méně. Obecně nám ale v loňském roce stoupla návštěvnost o sedm procent, takže nemohu říct, že by lidé nechodili,“ podotkla mluvčí divadla Martina Drbušková.
Podle ní jsou pro publikum nejatraktivnější komediální kusy, ale také třeba zajímavě zpracované historické příběhy, v poslední době například Čarodějky ze Salemu.
Nejlépe jsou na tom v Česku knihy. Téměř třicet procent lidí je stále kupuje, 33 procent přiznává, že už jen jako dárky pro druhé. 16 procent je buď nikdy nekupovalo, nebo je neshání z finančních důvodů. Šest procent lidí má literaturu rádo a knihy pořizuje, ale výhradně z druhé ruky.
Faktem nicméně zůstává, že Češi čtou a to na všech možných platformách – od tištěných knih, přes audia až po e-knihy. Koneckonců, letošní Svět knihy měl historický rekord – během čtyř dnů přišlo na veletrh do Holešovic téměř 60 tisíc lidí. Zájem byl o domácí i zahraniční autory, autogramiády i debaty.
Noví diváci teprve rostou
A je tu ještě jedna dobrá zpráva. Stoupá zájem škol o kulturu, což potvrzují všichni oslovení bez výjimky. „Je to příznivé zjištění, protože mladí jsou nejdůležitější. Pěstuje se v nich láska a úcta ke kultuře, i sdílení zážitků. Vyrůstají z nich noví diváci, které všichni potřebujeme,“ shrnula ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea Königsmarková.
70
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
