Často nastupuje vedle borců, kteří by mohli být jeho vnuky. „S mladšími spoluhráči problém nemám i když mě občas štve, když se jim nechce běhat. Snažím se je nedrbat, protože pak to většinou bývá tak, že vzápětí udělá člověk sám chybu. Často si naopak já něco vyslechnu od protihráčů, třeba že mě budou muset zastřelit, abych s tím fotbalem přestal,“ směje se nejstarší hráč na Břeclavsku.
close info Zdroj: Deník / VLP Externista zoom_in
Občas se na hřišti potká s nějakým padesátníkem, ale nevybavuje si, že by letos v soutěžním zápase narazil na někoho staršího, než je on. „Jen loni na takovém menším turnaji v Perné byl nějaký sedmdesátník. Takže teď mám novou metu, chtěl bych taky vydržet do sedmdesátky. Pokud to zdraví dovolí. Zatím je to celkem dobré, akorát operované koleno mě v poslední době trochu zlobí. Ale vždycky to nějak rozmasíruju,“ nestěžuje si.
close info Zdroj: Deník / VLP Externista zoom_in
Pokud si někdo myslí, že je Minařík na hřišti jen do počtu, tak se velice mýlí. „Určitě nepatří ke slabším hráčům. Je to fotbalový srdcař, na tréninku je vždy mezi prvními a jeho kondice je obdivuhodná. Klidně vydrží celých 90 minut a když ho střídám, tak s ním není řeč. Nejraději by hrál pořád. Kdyby bylo takových fotbalistů v týmů deset, tak bych neměl žádné problémy,“ pochvaluje si veterána trenér Petr Kubický, který je o dvanáct let mladší než jeho „svěřenec“.
Pavlovský nestor se udržuje v kondici hlavně samotným fotbalem a jízdou na kole. „Když jsem byl mladší, tak jsem sportoval ještě víc. Hrál jsem tenis, pingpong, taky dělal atletiku – vrh koulí, hod oštěpem nebo skok do výšky. Nejvíc jsem ale propadl fotbalu. Ten jsem hrál i ve svatební den, manželka tehdy seděla na střídačce,“ vzpomíná Minařík.
close info Zdroj: Deník / VLP Externista zoom_in
Fotbalu se věnuje nejen aktivně, ale i jako fanoušek. „Vnuk chytal ve Slovácku a teď je v Lednici. Nechybím na žádném jeho zápase, pokud tedy zrovna nehraju sám. Fotbal sleduju i v televizi, jako Moravák jsem vždycky fandil Zbrojovce a Baníku. A ze zahraničních týmů anglické Chelsea, té ale fandí hlavně vnuk,“ říká František Minařík, který většinu fotbalového života strávil v okresních soutěžích. „Žádnou vyšší soutěž jsem nezkusil, jen na vojně jsem hrál I.B třídu v Janovicích nad Úhlavou. Fotbal je ale pro mě jako droga. Proto mi teď hrozně vadí, že máme zakázáno trénovat a hrát. Moc mi to chybí,“ povzdechne si fotbalový Metuzalém z Břeclavska.
close info Zdroj: Deník / VLP Externista zoom_in