close info Zdroj: Archiv Slávky Kouřilové zoom_in
K veslování ji a starší sestru Blanku Mikýskovou (rozenou Strakovou, na snímku vlevo) přivedl otec. A byla to povedená volba. Zatímco Kouřilová (rozená Straková, na snímku druhá zleva) si připsala dvě účasti na juniorském a jednu na dospělém mistrovství světa, její sestra kromě tří účastí na světovém šampionátu dospělých zaznamenala taky start na olympiádě v roce 1988. Jako členka párové čtyřky vybojovala s reprezentačními parťáky v Soulu páté místo. „Od dětství jsme se vzájemně podporovaly. Stihly jsme si spolu zazávodit i na vrcholové úrovni. Na mistrovství republiky se nám společně podařilo porazit reprezentační závodnice na párové čtyřce. To byl krásný zážitek. Když byla Blanka na olympiádě, drželi jsme jí pěsti u televizních přenosů, páté místo je obrovský úspěch,“ vysekla sestře poklonu Kouřilová.
close info Zdroj: Archiv Slávky Kouřilové zoom_in
Přestože vrcholovou kariéru před lety ukončila, dodnes si s chutí zazávodí. „Ještě pořád závodím, i když letos to bylo kvůli koronavirové situaci horší. Každý rok se účastním republikového šampionátu. Ve své kategorii jsem dokonce dvojnásobná mistryně republiky na skifu. Loni jsem byla i na veteránském mistrovství světa v Maďarsku, kde jsme ale ve velké konkurenci na medaili nedosáhli. Na závodech si člověk užije nejen sportovní, ale i společenskou stránku. Právě setkání s přáteli mě u veslování pořád drží,“ přiblížila třiapadesátiletá závodnice.
close info Zdroj: Archiv Slávky Kouřilové zoom_in
Po ukončení profesionální kariéry si dala od veslování pauzu, aby se následně vrátila. Nejprve s trénováním jen pomáhala a posledních osm let už vede mládežnické kategorie sama. V současné chvíli trénuje žákyně, dorostenky a juniorky. „U sportu považuju za nejdůležitější, aby u něj člověk vydržel co nejdéle. Dětem chci předat, že to není jen o zisku medailí, ale především o setkávání se s lidmi a sbírání nových zážitků. Baví mě pracovat s novou generací, děti jsou strašně fajn a můžou nás dospělé hodně naučit,“ popsala Kouřilová.
close info Zdroj: Archiv Slávky Kouřilové zoom_in
A kolik času vlastně tráví u vody? „Moje rodina (na snímku s manželem a dcerou) říká, že hodně a moje svěřenky zase, že málo. (smích) Je to dilema. Z mé nejbližší rodiny k veslování nikdo netíhne. Syn se mu chvíli věnoval, ale teď už má jiné zájmy. Je těžké čas dělit mezi rodinu a sport. U vody jsem každý den kromě neděle. Plus o závodních víkendech, což je od pátku do neděle. V létě i zimě se k tomu navíc přidá soustředění,“ vyjmenovala.
close info Zdroj: Archiv Slávky Kouřilové zoom_in
Posledních devět let byla ředitelka a hlavní organizátorka závodu dračích lodí Břeclavský drak, který pořádá Slovácký veslařský klub. „Za těch devět let se mi podařilo vybudovat závod, který má na Břeclavsku velkou popularitu. Před rokem jsem pozici ředitelky závodu opustila kvůli nedostatku času na trénování a činnost na Českém veslařském svazu,“ vysvětlila.