Zdroj: Deník

Retro Deník
Jak se žilo v osmdesátkách? Připomeňte si s Deníkem výrazné události, k nimž došlo právě před 40 lety. Redakce ho připravuje ve spolupráci se známým dokumentaristou Michalem Petrovem, autorem knižní řady Retro ČS a také bezmála dvousetdílného televizního magazínu Retro.

Výročí Gagarinova letu bylo ten rok nekulaté, ale přesto kosmonautika SSSR měla co slavit – do vesmíru totiž poslala v rámci programu Interkosmos prvního Inda, letce Rákeše Šarmu.

Psalo se o tom tehdy skoro tak často jako o mimořádných směnách Národní fronty, které měly v předvečer Prvního máje přispět ke zkrášlení obcí a měst. Aktivní brigádníky média oslavovala, zatímco na lenochy a vandaly se nadávalo.

Nahlédnětě s Deníkem do prvního jarního měsíce roku 1984:

Přenosný přijímač Mánes Color názvem odkazoval na vůbec první televizory, které se u nás od druhé poloviny padesátých let vyráběly v masovém měřítku.
V březnu 1984 soudruzi slíbili 350 tisíc trenýrek. Ale chyběla čočka a filé

Duben 1984. Čerství držitelé titulu národní umělec - Jiřina Švorcová a František Filipovský.Duben 1984. Čerství držitelé titulu národní umělec - Jiřina Švorcová a František Filipovský.Zdroj: se svolením, archiv Michala PetrovaPrvní květen byl jako mezník boje proletariátu oblíbeným „deadlinem“ pro plnění závazků. V Děčíně si díky tomu mohli lidé stoupnout do fronty na košík u vchodu do zbrusu nového obchodního domu Prior.

A také se vyhlašovali čerství držitelé titulu národní umělec. Z herců to před 40 lety byly například tak rozdílné osobnosti jako Jiřina Švorcová a František Filipovský. U něj Rudé právo nezapomnělo připomenout, že „v krizových letech podlehl protistranické demagogii a ze strany vystoupil, ale jako občan prokázal kladný vztah k socialismu.“

Srdce Vltavy jako na dlani

Velká fáma o ekologické katastrofě se před 40 lety dostala do oběhu poté, co v Lipenské přehradě klesla hladina natolik drasticky, že se dalo spatřit i takzvané srdce Vltavy, původní říční meandr, který vzal za své výstavbou přehrady po zatopení území. Nešlo ale o sucho, nýbrž o první generální opravu přehrady, kterou stavba na jihu Čech z let 1952 až 1958 potřebovala jako sůl. Jak uklidňovalo Rudé právo, sezonu to nemělo moc ohrozit, protože se předpokládalo, že předchozí výšky hladina dosáhne zase v červnu.

SOS na Labi

Sucho bylo naopak reálný problém po dlouhou dobu na Labi, kde si konečně v dubnu mohli šífaři oddechnout po hlášení, že je naše spojnice se Severním mořem opět splavná. Ne všem to ale přineslo štěstí. Jedno říční plavidlo naší plavby narazilo u saského Torgau na mostní pilíř a v důsledku kolize šla loď ke dnu. Nehoda se obešla bez ztrát na životech, všechny členy posádky se podařilo zachránit, jen lodní doprava se na řece v obou směrech na čas zastavila.

Pražská doprava slavící

Hned dva důvody ke slávě měl před 40 lety pražský dopravní podnik. Tím prvním bylo desáté výročí otevření první linky metra. Jubileum mělo dokonce své vlastní logo, samozřejmě obsahující i pěticípou hvězdu, však šlo také o stavbu československo-sovětské spolupráce. V dubnu 1984 slyšeli na Florenci cestující na trase C sice pořád ještě hlášení, že Sokolovská je konečná stanice, to ale měla přestat být pravda v listopadu.

Druhý měsíc roku před 40 lety měl o hodně jiný průběh, než každý očekával:

V důsledku mnoha nemocí zemřel po pouhých 15 měsících na vrcholu moci sovětský vůdce Jurij Andropov
Únor 1984 poznamenala úmrtí. Potěšily ovšem úspěchy sportovců či lékařů

Druhá zaznamenáníhodná událost týkající se hromadné dopravy v metropoli souvisela se začátkem zkušebních jízd prototypů nových tříčlánkových tramvají Tatra KT8D5, které u fandů získaly označení „kachna“ či „kačena“. Plány byly v Praze velké, ale nakonec místo stovek souprav jezdily jen desítky. Do řádného provozu se dostaly v roce 1986.

Sanitka z Kopřivnice

Jiná Tatra, pro změnu automobilová, si ten rok také odbyla jednu svou premiéru. Tatra 624 ve speciální úpravě automotoklubu Narex se před 40 lety objevila jako auto pro rychlou lékařskou pomoc. Flotila sedmi servisních speciálů Narex, která na tatrováckých základech T623 začala vznikat v roce 1977, se tak rozrostla o typ vozu, který jí doposud chyběl.

Tatra 624 ve speciální úpravě automotoklubu Narex se v dubnu 1984 objevila jako auto pro rychlou lékařskou pomoc.Tatra 624Zdroj: se svolením, archiv Michala Petrova

Zvýšení střechy na 160 centimetrů umožnilo, aby sanitka dokázala pojmout to nejnutnější vybavení včetně posuvných nosítek. Vůz dokázal vyvinout až dvousetkilometrovou rychlost. S uplatněním se počítalo především při motoristických soutěžích, ale vozy záchranářů našly uplatnění při krizích i na dálnici D1.

Počasí? Jaké jiné než aprílové

přicházejícím jarem se zima obvykle nechce smířit a rok 1984 nebyl v tomhle směru žádná výjimka. Ještě přišla sněhová kalamita, která přes všechen mráz dokázala zatopit řidičům i zemědělcům. Sněžné pluhy i sypače se ještě dostaly ke slovu. Zato lyžaři si v těch časech, kdy o žádném zasněžování nemohla být řeč, aspoň na vrcholcích nejvyšších hor dokázali užít závěr sezony. Nově přisněžilo hlavně na Šumavě. Tatry, Krkonoše a Jeseníky hlásily metr a víc sněhové pokrývky.

Všeho moc škodí

Obvykle se za socialismu v rámci komunální kritiky obchodu s potravinami kritizoval nedostatek čehokoli, před 40 lety ale Rudé právo trochu překvapilo opakem. Zaměřilo se na příliš velké skladové zásoby potravinářského průmyslu. „Jde o to začít skutečně prodávat namísto pouhého rozdělování výrobků do okresů a krajů,“ burcoval list a upřesňoval: „Například Jihočeské mlékárny mají potíže s odbytem téměř všech svých výrobků a mrazírny doslova prosí obchod o odběr mořských ryb.“

Leden 1984 měl tu smůlu, že na něj připadlo kulaté výročí Leninovy smrti. Ale civilní životy běžely jinudy:

Počítač nevynikal kvalitou, nakonec se stopadesátek vyrobila jen asi stovka.
Leden 1984 byl plný překvapení: První školní počítače i Saskia Burešová na plese

Pozornému čtenáři nemohla v té době ujít ani masivní kampaň na podporu novinky Laktosu z roku 1982 – čajového másla, které sice víc odpovídalo požadavkům racionální výživy než tradiční, jenže zákazníci se pro ně nehrnuli.

A maminky přestávaly kupovat kvalitní dětskou výživu z Nového Města nad Metují. Protože byla v konzervách a kdysi monopolní výrobce, pořád ještě rekordman, Východočeské konzervárny nestačil včas „přezbrojit“ na praktičtější a atraktivnější skleněné obaly jako jeho konkurenti z Jihočeské Fruty a ze Slovenska.

Maďarskému originálu se tuzemská napodobenina rovnat nemohla.Vepřové kotlety na žampionechZdroj: se svolením, archiv Michala PetrovaA je-li řeč o konzervách a Jihočeské Frutě – ta se při prodejní výstavě v pražské Kotvě pochlubila svou novinkou, bakoňskými plátky, tedy vepřovými kotletami na žampionech. Špatná zpráva pro české hospodyně, protože maďarskému originálu se tuzemská napodobenina rovnat nemohla.

O jeho oblibě u nás i jinde se lze snadno přesvědčit – stačí do googlu zadat jako hledaný výraz „bakonyi sertésszelet“.

Nový čmelák stoupá

Je to 40 let, co Moravan Otrokovice představil nástupce legendárního práškovacího letadla. Pokračovatelem stroje Z-37 známého jako Čmelák a značně zpopularizovaného filmy Trhák a Vesničko má středisková se stalo „zetko“ s typovým označením 137T Agroturbo. Zrodil se „Turbočmelák“.

Pokračovatelem stroje Z-37, známého jako Čmelák a značně zpopularizovaného filmy Trhák a Vesničko má středisková, se stalo „zetko“ s typovým označením 137T Agroturbo.137T AgroturboZdroj: se svolením, archiv Michala Petrova

Práce na projektu zemědělského letadla s turbomotorem, který by značně zlepšil výkon, začaly už v roce 1981, ale teprve v roce 1984 měly za sebou první prototypy Agroturba několik zkušebních letů, ve druhé polovině roku přišly na řadu ověřovací lety v polních podmínkách a pak už se rozjela výroba.

Turbočmelák leckde ještě slouží, a to nejen na území bývalé federace.

Liberec stotisícový

Je to 40 let, co se stal Liberec vůbec prvním stotisícovým městem Severočeského kraje. Nebyl to ale jediný zajímavý demografický údaj, který se v té době objevil. Čtenáři novin se krom toho třeba také dozvěděli, že se v Česku jen velmi málo lidí dožije sta let. V té době jich byla necelá sedmdesátka. A jen 14 z nich dožívalo své dny v domovech důchodců. V rámci celé federace tvořily plné dvě třetiny dlouhověkých ženy, v Česku bylo nejstarších žen třikrát více než mužů a mluvilo se o takzvané feminizaci stáří. Nejčastěji se u nás dlouhého věku dožívali obyvatelé Jihomoravského kraje.

Zdroj: Deník

Retro Deník
Jak se žilo v osmdesátkách? Připomeňte si s Deníkem výrazné události, k nimž došlo právě před 40 lety. Redakce ho připravuje ve spolupráci se známým dokumentaristou Michalem Petrovem, autorem knižní řady Retro ČS a také bezmála dvousetdílného televizního magazínu Retro.