Už je možné nějak odhadnout, jaký finanční dopad měla a bude mít takzvaná „koronavirová krize“ na tuzemská média?
Hned od přijetí prvních mimořádných opatření bylo zřejmé, že krize v důsledku COVID-19 se projeví nejen v krátkodobých ukazatelích, ale bude mít také dlouhodobé efekty.

Pokud jde o konkrétní měřitelné dopady na vydavatelský sektor v oblasti novin a časopisů, tak ten byl zasažen hned v několika rovinách. V oblasti propadu čísel prodeje, poklesu inzertních výkonů a nebo nutnosti zrušení některých doprovodných akcí.

Jak na dezinformace? Fakty a analýzami

Deník proti fake newsZdroj: DENÍKZároveň se ještě před vypuknutím krize významně zvýšily náklady na distribuci tisku, kdy například společnost Česká pošta od 1. ledna 2020 skokově zdražila ceny za doručování tiskových zásilek. Pokud srovnáme meziroční trendy za roky 2019 a 2020, potom v měsíčních hrubých inzertních výkonech se  krize projevila propadem výnosů za květen -39,3 % a červen -18,2 %.

Také výrazně poklesly počty prodaného nákladu jednotlivých měřených a auditovaných titulů novin a časopisů. Zveřejňovaná data podle ABC ČR (audit prodaného a tištěného nákladu tisku) ukazuje, že průměrná data za celý trh v dubnu 2020 vykazují u deníků pokles - 21,5 % a u časopisů - 12,4 %, v květnu potom u deníků – 20,4 % a u časopisů - 14,3 %.

Jaká situace panuje na dalších evropských mediálních trzích?
Situace je ve všech zemích obdobná a musíme přiznat, že v některých zemích byly okamžité dopady dokonce mnohem horší. Dokonce došlo až k úplnému zastavení rotaček a některé deníky přestaly dočasně zcela vycházet. V České republice redakce fungovaly a po celou dobu se vydávání periodického tisku nezastavilo.

Dokonce i distribuce neměla žádné zásadní výpadky a noviny se doručovaly i v oblastech postižených karanténními opatřeními. Evropské vydavatelské asociace (EMMA/ENPA) zaslaly předsedkyni Evropské komise paní Ursule von der Leyenové a skupině eurokomisařů dopis, v němž požádaly o zvláštní podporu pro odvětví tisku, které čelilo krizi Covid-19 a dopadům následující ekonomické krize.

Asociace zdůraznily významnou roli tisku jako spolehlivého zdroje informací během krize a požádaly o odpovídající podporu pro zajištění udržitelnosti tohoto odvětví. Zdůraznily, že jakýkoli plán budoucí podpory by měl být přínosem pro tisk jako celek, tj. noviny a časopisy a neměl by mít pouze krátkodobý efekt, ale především zajistit dlouhodobou udržitelnost novinářského řemesla a vydavatelské profese.

Snaží se tamní vlády nějak podporovat média?
Podrobně jsme zmapovali situaci v oblasti státní pomoci v jednotlivých členských zemích EU. V celé řadě evropských zemí, kde jsou již existující a dlouhodobé programy na podporu vydávání periodického tisku se v době krize tato státní pomoc projevila téměř okamžitě. Navýšilo se financování již existujících grantových programů, nebo přímá podpora pro vydávání regionálního tisku, investovalo se do podpory distribuce tisku formou dotace na nové předplatné, nebo se přijala konkrétní opatření ke snížení daňového zatížení pro tištěná periodika.

Údajný záběr lochnesské příšery, který měl letos pořídit Steve Carrington
Objevila se nová fotografie lochneské příšery. Jak se ukázalo, vše bylo jinak

Jaké jsou tedy nejčastější formy takové státní pomoci?
Jak již jsem uvedl, forma pomoci není v členských zemích jednotná a má nejrůznější podobu. Některé země již dlouhodobě mají sníženou nebo dokonce nulovou sazbu DPH pro periodický tisk, ale například v Rakousku přistoupili k dočasnému snížení DPH z 10 na 5% až nyní od července až do konce letošního roku. Jako krátkodobé opatření se v celé řadě zemí realizovala pomoc také formou státem hrazené inzertní kampaně, která částečně nahradila propady v inzertních výnosech.

Jiné země naopak podpořily distribuci periodického tisku a přispěly formou finančního příspěvku na každého nového předplatitele. Zcela běžná je ve světě také grantová podpora pro profesní asociace, které pro vydavatele zajišťují nezbytný servis, včetně měření trhu a realizace výzkumných projektů.

V Česku se také uvažovalo o přímé státní pomoci prostřednictvím inzertní kampaně. V jaké fázi je tato úvaha?
V České republice se zatím o finálním řešení v oblasti státní pomoci českým médiím nerozhodlo. Byla vytvořena pracovní skupina, která představila nějaké možnosti a zabývala se kalkulací fiskálních dopadů jednotlivých opatření a navrhovaných programů. Na straně státu však zatím nemáme konkrétního partnera, se kterým bychom konkrétní podobu státní pomoci mohli zrealizovat.

Po jednání s ministrem kultury, který vydavatele jednoznačně podpořil jsme se snažili naše návrhy konzultovat také s ministryní financí, která nás sice také podpořila, ale formu zavedení mimořádné snížené sazby DPH po vzoru Rakouska z důvodu komplikovaného přijetí takového opatření ze strany Evropské komise spíše nepovažuje za vhodné. Budeme se tedy muset snažit najít nějaké jiné řešení, pravděpodobně ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj a využít některý z nově připravovaných programů státní podpory. Konkrétní podobu úvah státu ohledně pomoci však bohužel zatím neznám.

Vydavatelé navrhovali spíše inspiraci Rakouskem, tedy dočasné snížení DPH. Proč právě tato forma a komu všemu by měla být určena?
Vydavatelé navrhovali především takovou formu, která by měla zcela transparentní způsob rozdělování státní podpory a projevila se spravedlivou měrou u všech vydavatelů. Proto jsme chtěli využít právě snížení DPH jako nejjednoduššího nástroje, kterým stát může tyto podmínky ovlivnit a to v poměru, ve kterém na jednotlivé vydavatele dopadla mimořádná opatření a následující ekonomická krize.

Facebook maže zmínky o Lidicích. Lež na internetu vyvolala řetězovou reakci

Je potřeba si uvědomit, že ve vydavatelském sektoru a navazujících profesích se jedná o přibližně 40 tisíc pracovních míst a také o službu veřejnosti, která má ve společnosti nezastupitelný význam. Vydávání novin a časopisů a zajištění plurality názorů při zachování profesionálních etických principů novinařiny je zcela zásadní také v boji proti šíření desinformací, ke kterému velice často dochází v online prostředí a na sociálních sítích. Jakákoliv forma pomoci od státu by proto především měla přijít rychle a měla by mít dlouhodobý dopad, aby došlo ke stabilizaci podmínek a zajištění dlouhodobého fungování vydavatelského trhu.

Unie vydavatelů je jedinou profesní asociací vydavatelů periodického tisku v České republice. Od roku 1991 sdružuje nejvýznamnější vydavatele celostátních a regionálních deníků a výraznou většinu vydavatelů časopisů. Je členem Světové asociace vydavatelů novin (WAN-IFRA), Mezinárodní federace periodického tisku (FIPP), Evropské asociace vydavatelů novin (ENPA) a Asociace evropských časopiseckých médií (EMMA). Od roku 2018 v jejím čele stojí výkonný ředitel Ing. Václav Mach, který má mnoholeté zkušenosti ze svého předchozího působení v oblasti informačních a komunikačních technologií ve společnostech Vodafone a z mezinárodní korporace Microsoft, kde působil na pozici ředitele pro legislativu a vnější vztahy v regionu střední a východní Evropy. V oblasti legislativy se věnuje především dopadům digitální transformace na jednotlivé sektory ekonomiky a zajištění souladu s principy ochrany osobních údajů, nebo právu autorskému ve vztahu k fungování volné hospodářské soutěže a zamezení možného zneužití dominance ze strany digitálních platforem.