Česká republika se loni propadla z 38. na 44. místo (o to se dělí s Kostarikou, Gruzií a Lotyšskem). Z celkových 100 bodů získala 56. Průměr Evropské unie je 64 bodů. Premianty jsou Dánsko a Nový Zéland (87 bodů). Následují Finsko, Švýcarsko, Singapur, Švédsko Norsko, Nizozemsko, Lucembursko a Německo. V rámci osmadvacítky členských zemí Evropské unie ČR obsadila 19. místo. Na chvostu jsou Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko.

Privatizace veřejného zájmu

Podle TI za současný propad může téměř nulový vývoj protikorupční legislativy v Česku a stále se prohlubující privatizace veřejného zájmu. „Snahy premiéra získat veřejné finance prostřednictvím evropských dotací pro jeho společnost upozorňují na zarážející nedostatek politické integrity. Skandály také poukazují na nedostatečnou transparentnost financování politických kampaní,“ píše v závěrečné zprávě TI.

„Česko v omezování korupce, otevřenosti a kvalitě veřejného sektoru stagnuje, nebo se přímo zhoršuje. Bez funkčního státu, kvalitních institucí a důsledné justice světovou špičku nedoženeme. Vláda nemůže stav státní správy donekonečna lakovat na růžovo,“ řekl ke zprávě David Ondráčka, ředitel TI ČR. Podle něj ekonomické vlivové skupiny přímo upravují chod samotných institucí a vytvářejí si podmínky vhodné pro své podnikání.

„Logicky pak není na politické scéně zájem iniciovat ani dílčí kroky v boji proti korupci, natož přijmout zásadnější rozhodnutí či reformy,“ míní Ondráčka. Ilustruje to kauzou střetu zájmů premiéra Andreje Babiše v níž Středočeský kraj vedený hejtmankou z ANO zvrátil rozhodnutí Městského úřadu Černošice a ministerstvo spravedlnosti jeho postup odmítlo přezkoumat. 

Chybějící legislativa

TI ČR připomíná i to, že v české legislativě chybějí klíčové zákony, například o regulaci lobbingu, na ochranu oznamovatelů či implementace evropské směrnice proti praní špinavých peněz, která má přispět k větší transparentnosti v oblasti zjišťování skutečných majitelů. Zmiňuje i snahy o dílčí novelizace již přijatých protikorupčních zákonů či mezery ve schválených předpisech.

„Výše uvedené nedostatky se pak promítají do hospodaření státu, zejména v kontextu větších projektů a souvisejících veřejných zakázek (systém elektronického mýta, elektronických dálničních známek, zakázky ministerstva obrany apod.), kde kvůli narušené integritě selhává nejen samotná státní administrativa, ale často i některé nezávislé kontrolní orgány, které jsou zákulisně ovlivňovány přímo politiky nebo některými podnikatelsko-zájmovými skupinami,“ míní TI ČR.

Premiér Andrej Babiš takové hodnocení zcela odmítá, podle něj jeho vláda neměla žádný korupční skandál a on sám ve střetu zájmů není, neboť splnil všechny podmínky tzv. lex Babiš.