Nejvlivnější osobnosti českého sportu

Čtrnáct miliard na sport? Hnilička: Chci, aby tady byl pořádek

Během uplynulých měsíců získal vliv jako snad nikdo před ním. Milan Hnilička je vycházející hvězdou politické scény. „Chci dostat sport na takovou úroveň, jakou si zaslouží,“ říká bývalý hokejista v rozhovoru pro Deník.

Od frází k činům. Muž, jenž byl na šest let zvolen šéfem Národní sportovní agentury, neslibuje hory doly. Dobře ví, že zatím zvládl jen bitvu, ale válka ho teprve čeká. I proto varuje: „Pomůže nám jedině kolektivní úsilí.“ Agentura vznikla na konci července, Hnilička se do čela posadil v srpnu. A teď čeká na peníze, aby mohl rozjet sen mnoha generací.

Od tohoto projektu si řada lidí ze sportovního prostředí hodně slibuje. Kdy začnete pracovat?
Nejprve musíme uvést úřad v životaschopnost. A to není tak snadné. Kromě převodu peněz z MŠMT nás čekají třeba výběrová řízení k přijetí zaměstnanců, zadávání veřejných zakázek na pořízení vybavení do kanceláří a tak dále.

Jak těžké je najít lidi pro sportovní agenturu?
Dobrá otázka. Víte, jde o specifickou oblast. Už se nám hlásí lidé ze sportovních oddílů, kteří mají plnou hlavu nápadů o koncepci, ale my potřebujeme hlavně legislativce, ekonomy a kontrolory. Ale i ten kontrolor musí rozumět sportu. Nic snadného.

S erudicí u takových profesí bojovali už na ministerstvu školství. Úředníci na odboru sportu se tam točili i několikrát za rok.
Ano, i proto mě ten zájem překvapil. Cítím, že lidé téhle změně věří. A já věřím, že to zvládneme a nezklameme.

Od funkcionářů jdou zatím pochvalná slova. Vnímáte to?
Sportovní prostředí dlouho apelovalo na politickou garnituru, aby tady vzniklo ministerstvo sportu. My se zasadili alespoň o jakýsi mezistupeň. Už konečně máme ústřední správní orgán pro sport. Představte si, že se to dostalo i ke Slovákům a Maďarům. Hned mi gratulovali.

Zmínil jste ministerstvo. Je to cíl, k němuž se hodláte upnout?
Ne, tohle pro mě není na pořadu dne. Prioritou je, abychom tady měli pořádek v dotačních programech. Chtěl bych, aby sportovní organizace měli více prostředků a hlavně včas. Už je jedno, zda to udělá agentura, nebo ministerstvo. Třeba to zvládneme a žádné ministerstvo nebude třeba.

Už máte jasno, jakou sumou bude agentura disponovat?
Máme sedm miliard, což rozhodně nedostačuje. Vezměme si vládní koncepci 2025, kde se v souvislosti se sportem hovoří o finálním čísle 1 % státního rozpočtu.

To by v tuhle chvíli znamenalo čtrnáct miliard korun, tedy dvojnásobek.
A proč ne? Kultura, což je podobný fenomén, má své ministerstvo. A dostává asi čtrnáct miliard. To je nepoměr, nemyslíte?

Já s tím souhlasím. Otázkou je, zda to vidí všichni stejně.
Lidé by si měli uvědomit, co vlastně sport přináší. Přece vytváří charakter, pomáhá ke zdraví občanů. A navíc… Díky sportu přiteče zpět do veřejných rozpočtů až sedmdesát miliard.

Při našem posledním rozhovoru jste zmínil, že děti málo sportují. Budete se to snažit změnit?
Ano. Úpadek zájmu u dětí a mládeže vnímám jako klíčový problém. Rodičům je třeba zase vysvětlovat, proč mají jejich ratolesti sportovat. Teď si řada z nich přeje mít za kluka borce v NHL, ale nemůžeme přece děti tlačit jen na stupně vítězů. Pozapomněli jsme na to, že sport není jen o výkonu.

Co byste vzkázal sportovcům a funkcionářům?
Aby si uvědomili, že agentura vznikla hlavně pro ně a bude mít úspěch, pouze po-kud dokáže takzvaně sehrát všechny účastníky sportovního prostředí. Chce to součinnost svazů, klubů, všech.