„Uvidíme, s jakým ohlasem se naše výzva setká, teprve pak budeme moci zodpovědně říct, zda do toho vůbec půjdeme,“ řekl Minář Deníku. Dodává, že půlmilionová hranice podpisů je odvážná a kdyby se přetavila ve voličské hlasy, představovala by zhruba desetiprocentní zisk.

Měla by cílit na lidi, kteří k volbám nechodí, nebo ty, jimž nevyhovuje žádná ze současných stran. 

Při startu kampaně Minář zdůraznil, že se rozhodli z aktivit zaměřených proti něčemu přejít do pozitivní roviny hlavně proto, že Česká republika je ve zdravotní, ekonomické, ale také politické v krizi.

„Zasekla se. Přešlapuje na místě. Nevzkvétá. Politika je bez hodnot, bez důvěry, je odcizená obyčejným lidem. Musí přijít něco nového. Jen tak bude naše země zase fungovat a prosperovat. Ekonomicky i lidsky,“ míní.

Podobné představy ovšem měli před Minářem mnozí další politici. S bohulibými ideály do ní vstupovali například ekologové kolem Martina Bursíka nebo europoslanci z HLASu Pavla Teličky.

Ondráčka či Vyhnálek

Průlom do zaběhaného systému se však povedl jen některým, a to buď díky výjimečným osobnostem, jako byl Karel Schwarzenberg v TOP 09 a Miloš Zeman v SPOZ, nebo velkému přísunu peněz svých zakladatelů Víta Bárty, Tomia Okamury či Andreje Babiše. Z celostátního hlediska byli ještě úspěšní Piráti a STAN. První vsadili na mladou generaci, druzí na oblíbené starosty.

Hnutí Lidé PRO aktuálně reprezentují kromě Mikuláše Mináře například dlouholetý exšéf Transparency International ČR David Ondráčka, podnikatel Martin Hausenblas či pražský radní Pavel Vyhnánek.

V expertním týmu je kromě jiných předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs nebo bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.

Ctění pravidel právního státu je jedním z výrazných motivů nově vznikajícího hnutí. Pokud bude počet jeho podporovatelů narůstat, spustí Mikuláš Minář velkou programovou diskusi, jejímž výsledkem bude Plán pro Česko.

„Po příštích volbách chceme přispět k tomu, aby vznikla co nejstabilnější demokratická vláda, ale i opozice. Teď je předčasné říkat, ke komu bychom měli nejblíž,“ sdělil Minář Deníku.

Konec v Milionu chvilek

Z vedení Milionu chvilek Minář odešel koncem září, vystoupil z něj 5. října. Jeho nástupce Benjamin Roll oznámil, že spolek je bytostně občanská iniciativa rostoucí zdola a jako taková nikdy nebude kandidovat ve volbách. Podle politologů by nová Minářova politická strana mohla oslabit opozici.

Milion chvilek vznikl po sněmovních volbách v roce 2017, které vyhrálo ANO. Spolek pořádá demonstrace, při nichž kritizuje premiéra Andreje Babiše (ANO) mimo jiné za střet zájmů a nedodržování volebních slibů. Loni v červnu na pražské Letné se největší demonstrace Milionu chvilek zúčastnilo podle organizátorů až 250.000 lidí.